Článek
V loňském roce pokračoval dlouhodobý nárůst snahy cizinců z kriminálního prostředí o to, aby se usadili na území České republiky prostřednictvím legálních pobytových oprávnění. Loni šlo zejména o lidi z ruskojazyčných komunit, zájem z jiných, například asijských komunit, spíše stagnoval. Ve výroční zprávě za rok 2020 to dnes uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Cizinci se o usazení na území Česka snaží hlavně prostřednictvím fiktivního naplnění některého z legálních pobytových důvodů, uvedla centrála. Může jít například o účelové manželství, nerealizované vysokoškolské studium či využití poskytovatele fiktivního zaměstnání. Další z možností je také nabytí občanství jiného státu Evropské unie, kde je jeho získání dostupnější. Jako příklad NCOZ uvedla maďarské nebo rumunské občanství.
Státní správa má podle výroční zprávy omezené možnosti, jak takovým lidem zamezit v pobytu v Česku.
Organizovaný zločin se v Česku, stejně jako ve zbytku Evropské unie, zaměřuje na organizování nelegální migrace a obchodování s lidmi, uvádí dále výroční zpráva. Česká republika v tomto ohledu představuje zejména tranzitní území.
Z hlediska obchodování s lidmi je Česko cílovou i zdrojovou zemí. Na jedné straně kriminální organizace vábí do země zahraniční dělníky, na té druhé pak jiné struktury lákají české občany do zahraničí. Vykořisťování cizinců v Česku je podle NCOZ realizováno obvykle přes pracovní agentury, organizátoři trestné činnosti také často neodvádějí daně. Při nabízení dobře placené práce pro Čechy v zahraničí se pachatelé podle centrály zaměřují na oběti ze sociálně slabého prostředí, po příjezdu do cílové země je pak nutí k práci bez nároku na odměnu. Některé lidi také nutí k prostituci či uzavírání fiktivních sňatků.
NCOZ například stíhá sedm lidí, kteří vylákali nejméně 11 lidí do Velké Británie, kde je pak pod pohrůžkou násilí nutili pracovat, mimo jiné na ruční myčce automobilů. Těmto lidem také podle vyšetřovatelů zabavili sociální dávky a využívali je pro vlastní potřebu.
Kromě toho NCOZ ve výroční zprávě upozornila například na rizika vyplývající ze šíření dezinformací a konspiračních teorií. Vloni na ni poukázala situace související s šířením nemoci covid-19. Potenciálu skupin lidí, kteří nesouhlasili s vládními opatřeními, by podle centrály mohla využít politická uskupení, která svůj program staví na polarizaci názorů.
S pandemií částečně souvisí i další zjištění zprávy. Centrála zaznamenala v porovnání s rokem 2019 nárůst kybernetických útoků téměř o 25 procent. Pachatelé útoků na počítačové systémy zaměřili pozornost na zdravotnictví a několikrát napadli nemocniční zařízení.
