Článek
Čeští odborníci jsou rozdělení kvůli postoji ohledně testování protilátek proti covidu-19. Přední imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity má ovšem jasno. Volá po individuálním přístupu k očkování. Podle něj je třeba vycházet z toho, zda má jedinec vytvořenou imunitní paměťovou obranu proti koronaviru.
Přestože vyzývá k očkování, tvrdí, že dlouhodobá ochrana proti viru vznikne i proděláním nemoci. Lidé, kteří mají vytvořené protilátky proti SARS-CoV-2, mají podle něj fungovat ve společnosti bez větších restrikcí. Stejně jako očkovaní.
Thon přidává i optimistický výhled k dalšímu vývoji epidemie v Česku. „Jsme na dolní hranici kýžené kolektivní imunity,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Tvrzení dokládá dílčími výsledky z unikátní studie, do níž je zapojených 30 tisíc lidí.
Premiér Andrej Babiš uvažoval, že by lidem při prokazování mohl stačit pozitivní test na dlouhodobé protilátky proti covidu, takzvané IgG. Ministerstvo zdravotnictví se tomu však brání. Jak to vidíte vy?
Je to způsob testování, který už měl být zavedený dávno. Podobně jako to platí v Rakousku. Když se tam prokážete pozitivním testem na protilátky, máte vše otevřeno, podobně jako kdybyste covid prodělal nebo byl naočkovaný.
Nicméně třeba odborná skupina MeSES tento způsob odmítá. Proč se experti takto neshodují a panují tak rozdílné názory?
Musíte se podívat na specializaci jednotlivých expertů. A zjistit, zda jsou skutečně klinickými imunology s klinickou i laboratorní praxí se zaměřením na slizniční imunitu, na vývoj vakcín a jejich bezpečnost, na praktickou interpretaci komplexních laboratorních imunologických vyšetření a současně na konkrétní léčebně-preventivní péči o pacienty, včetně očkování. To vše z důvodu správné a odpovědné interpretace klinického stavu a měřených imunologických laboratorních dat.
S uvedenou erudicí klinického imunologa mám jako lékař naprostou jistotu, že pokud se skutečně nakazíte, reaguje slizniční imunitní systém, což může vést i k celkové protilátkové odpovědi, již jsme schopni vyšetřit. Pokud k ní dojde, je to znak toho, že obrana našeho organismu zareagovala komplexně. Tím pádem se vyvinula paměťová imunitní odpověď a člověk není nebezpečný sobě ani svému okolí. K tomu mám naměřená data.
Imunolog Vojtěch Thon.
Měření paměťové imunity je ale velmi nákladné. Může v tom být problém?
Problém v tom nevidím. Měří se kvalitními sérologickými testy z krve, ne žádnými rychlotesty. Sérové protilátky umíme měřit velice snadno a není to drahá metoda. Je dokonce daleko levnější než PCR testy (stojí okolo 400 korun, pozn. red.). Dává vám daleko více informací. Díváte se do minulosti i do budoucnosti a zjistíte, jestli se člověk setkal s infekcí nebo s očkováním. Může to být kombinace obojího. Takto můžete patřičně sledovat, jestli organismus odpověděl pozitivní reakcí. Ani na vakcíny nemusí každý reagovat očekávaným způsobem. Jak vyplývá ze základních odborných studií, jedna z dvaceti vakcinací je nefunkční.
Z tohoto sérologického vyšetření získáme informaci, jak to u člověka vypadá, když se u něho vytváří takzvané paměťové protilátky. Ty mohou být i ve třídě IgG, což znamená, že se vytvořila skutečně komplexní imunitní odpověď poté, co virus u člověka nasedl na jeho sliznice v případě infekce, ale také při očkování poté, co tento člověk byl očkován ve formě injekce do svalu, což je úplně jiná cesta vstupu do organismu.
Když to tedy shrneme, stačí člověku, když má pozitivní test na protilátky IgG, a jejich množství nehraje roli?
Nepotřebujeme extra vysoké hladiny protilátek. Stačí znát, jestli máme test na protilátky pozitivní, nebo negativní. Tyto protilátky nemohou vzniknout z povahy věci bez buněčné složky imunity. Buněčná pomoc k tvorbě protilátek je nezbytná. Při obraně proti „covidové“ infekci není v první linii protilátková imunita, ale buněčná imunita a nespecifická složka imunity. Jak jsme už řekli, když IgG protilátky vzniknou, je to znak toho, že už organismus zareagoval všemi liniemi obrany. Máte jistotu, že došlo k vytvoření paměťové imunitní obrany u daného člověka.
Jsou rozdíly mezi tím, jak vzniká imunita po prodělané nemoci nebo očkováním?
Rozdíly jsou mezi tím naprosto zásadní. Pokud se člověk setkal s infekcí, reaguje náš organismus komplexněji než poté, co dostává vakcínu. Ta obsahuje informaci jen pro jeden protein viru SARS-CoV-2, takzvaný S protein. Podáváme ji do svalu. Vakcína chrání proti rozvoji virémie, tedy rozšíření viru v těle. Na rozdíl od infekce, kdy obrana začíná na sliznici a vytvoříme si slizniční imunitní odpověď. Znamená to, že se bráníme přímo ihned na sliznicích nespecifickou i specifickou imunitou, a to jak buněčnou, tak protilátkovou.
To by však znamenalo, že člověk, který už covid prodělal, je proti němu dál chráněný. Přitom známe případy opakovaných nákaz. Lze tedy obecně říct, že když prodělám covid podruhé, už to nebude závažný průběh?
Ano. K reinfekcím dochází podle toho, jaká je dávka, kterou člověk v dané chvíli dostane, čili jaká je v okolí virová nálož. Třeba u delta varianty se ukazuje, že dávky se mohou doslova násobit oproti předešlým variantám. Ale jakmile si vybudujeme onu paměťovou složku imunitní odpovědi, pak na opakované infekce náš organismus reaguje daleko lépe a daleko rychleji. Nákaza pak nemusí vést k těžké formě onemocnění a k úmrtím.
Pokračujeme ve studii, které se účastní 30 tisíc lidí v Česku. Díky ní víme, že dynamika vlny, která nás zasáhla na přelomu roku, byla tak významná, že naše společnost je na dolní hranici kolektivní imunity. Je to kombinací prodělaných infekcí a očkování jako takového. Abychom jednali proti viru proaktivně, tak je dobré sledovat, jak to u daného jedince s protilátkami vypadá, a případně se po prodělaném covidu také jednou dávkou očkování nachystat na podzim letošního roku. Upomeneme tak imunitní systém, aby zareagoval na sezonnost toho viru. Jedna dávka vakcíny po prodělaném onemocnění covid-19 ve dvoudávkovém schématu bohužel není ministrem zdravotnictví rozeznávána jako významná, aby se člověk mohl běžně pohybovat ve společnosti.
Takže když člověk nemoc prodělal a má jednu dávku, už není pro ostatní nebezpečný?
Skutečně je perfektně chráněný a mezinárodně šetří vakcíny pro další lidí. Zároveň tak zajistíte bezpečnost vakcinace, protože se vyvarujete nežádoucích účinků při nadbytečném podání dávek.
Naše populace je díky sérokonverzi (vyvinutému množství specifických protilátek, pozn. red.) na tom jinak než ostatní země. De facto se přibližujeme tomu, co mají ve Velké Británii učiněno velkým podílem očkovaných. My jsme se k tomu dostali bohužel tak silnou vlnou epidemie, k níž dojít nemuselo. Máme tedy sérokonverzi na základě prodělané infekce a k tomu posléze očkování. Když se to spojí, tak vás to dostává k dolní hranici kolektivní imunity. Epidemie v jednotlivých zemích pak začíná brzdit.
Mluvil jste o studii, v níž pokračujete ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra. Můžete ji přiblížit?
Účastní se jí plošně třicet tisíc lidí, to je velké množství. Zachytíme dynamiku přetrvávání konkrétních protilátek u daného člověka, protože je testujeme třikrát po půl roce. Je to naprosto unikátní, prospektivní studie. Zachytili jsme celou druhou vlnu epidemie od samého začátku, kdy čísla začala rapidně stoupat. Data máme k dispozici, nyní je zpracováváme, abychom je mohli prezentovat celé veřejnosti. Studie má trvat jeden a půl roku. Máme hotovou první třetinu. Za běžných okolností se studie uzavírá na jejím konci, ale situace je společensky závažná, proto je potřeba vyhodnotit bez prodlení již i první fázi.
Z vašich dosavadních zjištění tedy plyne, že imunita po prodělaném onemocnění bude dlouhodobější?
Je to jedna ze zásadních a pozitivních věcí. A zjistili jsme další jednoznačné významné informace o naší populaci. Někteří lidé, kteří ani nevěděli, že se s infekcí setkali, mají pozitivní hladiny protilátek. Limitují přenos infekce a hlavně jsou chráněni proti těžké formě nemoci.
Nyní už od některých máme data po druhém testu na protilátky. Mnohdy jsou tito lidé překvapeni, že jim dokonce stouply protilátky, aniž by sami věděli, že se s infekcí setkali, a vůbec s ní nepočítali.
Můžete odhadnout, jak dlouho paměťová imunita člověka po prodělání covidu vydrží?
Když člověk dosáhne paměťové imunitní odpovědi, tak ta přetrvává dlouhodobě. Není závislá na protilátkách. Pokud nebudeme mít opakovanou infekci – odborně řečeno opakovanou antigenní stimulaci –, tak ty protilátky samozřejmě budou klesat. Ale vytvořily se nám i paměťové buňky, takže když se s infekcí potkám za šest i devět měsíců, organismus zareaguje daleko rychleji a lépe. I s poklesem protilátek už nejsme imunitně naivní a náš organismus už se proti nové infekci brání daleko precizněji. Nevede to k takové vlně úmrtí jako v době, kdy jsme jako populace byli imunitně naivní.
Máte tedy optimistické výhledy i směrem k podzimu?
Průběh samozřejmě závisí na tom, jakou dávku viru vládní opatření do populace pustí. Závisí to na šíření mutačních variant. Mohou se šířit rychleji. Zažili jsme však nesmírně velkou vlnu na přelomu roku a tím jsme na letošek částečně připravení. Průběh bude mírnější, pokud nedojde k něčemu, o čemž zatím nikdo na světě neví. Tedy že by došlo k úplně nové mutační změně a organismus by byl vůči ní imunitně naivní. Současný virus ale dosud takový potenciál neprokázal.
Bohužel i ti, kteří prodělali covid nebo jsou naočkovaní, se samozřejmě mohou infikovat. Virus nasedá na sliznice, takže v dané chvíli mohou být nosiči. Takoví lidé sami neonemocní, ale mohou být testovaní jako pozitivní. Jasný příklad je let části olympioniků do Tokia. Byli řádově deset hodin pohromadě v letadle s cirkulací. I očkovaný může být testovaný pozitivně. Nemůže závodit, i když by teoreticky mohl. Najednou děláme velké hry se sportovci z celého světa v zemi, která je v nouzovém stavu. Mnozí sportovci se jen proletěli do karantény.
Proto je slovo bezinfekčnost zavádějící. Nedosáhneme sterilní imunity. Dosáhneme však toho, že nám ten virus už tolik vadit nebude a může být s námi běžně jako jiné lidské koronaviry.
Jediný způsob, jak být vůči covidu imunní, je tedy nemoc prodělat nebo absolvovat očkování?
Máme i léky, které nenechají rozvinout zánětlivou reakci. Patří tam i lokální kloktání preparátem, v němž máme organicky vázaný jód. Ten vám na sliznici zlikviduje virus. Když si někdo po příchodu z kolektivu vykloktá a není alergický na jód, tak případnou dávku na sliznicích velmi sníží. To je naprosto seriózní. Kdybyste šli ke stomatologovi, jste několik hodin „čistí“, a to nejen z hlediska koronaviru. Úplně běžné věci jako hygiena dutiny ústní, protizánětlivé léky vedou také k redukci rozvoje nemoci. Vakcinace je velmi důležitá, ale je jen jednou z částí komplexního proaktivního chování.
