Článek
V úterý WHO zveřejnila dlouho očekávanou zprávu z pátrání po původu covidu-19 v čínském Wu-chanu. Z obsahu dokumentu a následných reakcí ale vyplývá, že toto vyšetřování má ještě daleko k tomu, aby mohlo být uzavřené.
Dokument, jehož zveřejnění WHO odkládala, prakticky nepřinesl nic nového. Prezentované závěry jsou v souladu s tím, co už zaznělo na tiskových konferencích či stálo v článcích světových médií, kterým se podařilo k části zprávy dostat ještě před jejím oficiálním zveřejněním.
Skupina států vyjádřila podporu vyšetřovatelům WHO za „neúnavnou práci“, ale uvedla, že vyšetřování bylo „výrazně zpožděné a postrádalo přístup ke kompletním a originálním datům“. V čele prohlášení stojí Spojené státy a přidaly se k nim kromě Česka i velké státy, co jsou k Číně dlouhodobě kritické (Velká Británie, Austrálie nebo Kanada), dále pak několik dalších evropských států (Dánsko, Estonsko, Norsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko), dvě asijské země (Japonsko, Jižní Korea) a jediný zástupce z blízkovýchodního regionu (Izrael).
Závěry vyšetřování v bodech
- zpráva uvádí, že se vyšetřování zabývalo čtyřmi možnými teoriemi původu viru, přičemž žádnou neoznačuje jako potvrzenou
- za nejpravděpodobnější zpráva označuje přenos viru na člověka ze zvířecího přenašeče dříve infikovaného netopýrem
- pravděpodobným či možným scénářem je podle vyšetřovatelů přímý přenos ze zvířete na člověka bez mezipřenašeče
- nepravděpodobný, ale možný je import viru do Číny na zmražených potravinách
- extrémně nepravděpodobný je pak únik viru z laboratoře
„Na vládě jsme o tomto bodu nijak samostatně nejednali, podpora tohoto stanoviska vzešla především z našich jednání s WHO v Ženevě a z jednání s ministerstvem zdravotnictví. Je v souladu s principy české zahraniční politiky problémy nezakrývat, ale snažit se jim přijít na kloub. Jen důkladné prošetření vzniku pandemie nám pomůže připravit se na podobné situace v budoucnu,“ řekl k tomu český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
I když prohlášení explicitně nekritizuje Čínu, je zcela zřejmé, že právě Pekingu skupina států přisuzuje vinu za to, že vyšetřovatelům zamezil přístup k určitým informacím. Šéf Bílého domu Joe Biden prohlášení ještě doplnil vzkazem, že „Američané si zaslouží lepší informace a transparentnost“.
CNN k tomu dodává komentář nejmenovaného evropského diplomata, který si myslí, že prohlášení je o něco mírnější, než by mohlo být za minulé administrativy (exprezidenta Donalda Trumpa), díky čemuž se ho mohlo rozhodnout podpořit víc dalších států.
I tak jde ale o kritiku a státy, které se pod prohlášení podepsaly, se tím postavily přímo proti Číně, což je ostatně patrné i z čínských reakcí.
Peking uvedl, že byl při vyšetřování maximálně nápomocen a prokázal svou otevřenost, transparentnost a odpovědný přístup. „Politizovat takovou záležitost vážně brání globální kooperaci v hledání původu, ohrožuje protipandemickou spolupráci a stojí další životy,“ stojí v oficiální reakci čínského ministerstva zahraničí.
Česko podpisem poslalo tvrdší vzkaz než EU
V případě velkých kritiků Číny, jako jsou USA, Kanada nebo Austrálie, prohlášení ničím nevyčnívá a je z jejich strany v porovnání s řadou předešlých sporů opravdu poměrně smířlivé. Účast Česka s jeho nevyrovnanou zahraniční politikou směrem k Číně je ale přinejmenším pozoruhodná.
Klidně totiž mohlo zůstat u oficiálního stanoviska Evropské unie, které je ještě mírnější a vyšetřování hodnotí jako „užitečný první krok“ a zároveň zdůrazňuje „potřebu další práce“.
Členské státy EU, které tak učinily, podpisem prohlášení iniciovaného Spojenými státy Číně poslaly nepřímý vzkaz, že se jim počínání Pekingu nelíbí ještě o něco víc než ostatním.
„Co se týká šetření WHO přímo v Číně, jasně jsme už v době jeho začátku řekli, že nesouhlasíme s odsouváním možnosti vstupu expertů do země, ti se navíc nakonec nedostali ke všem potřebným materiálům. Potřebujeme transparentní objasnění vzniku pandemie, proto se ČR připojila ke zmiňované iniciativě,“ řekl k tomu Petříček. „Čínská ambasáda nám předala své výhrady související s tímto krokem. My ale chceme s Čínou vést dialog i o tématech, která mohou být pro jednu či druhou stranu citlivá. Toto prohlášení není primárně zaměřené proti Číně, jde o další podnět v diskusi o zlepšení fungování WHO,“ dodal ministr.
Vyšetřování ve stínu politických pletich
Vyšetřování kontroverze doprovází už od samého začátku. Čína například nejprve odmítala zahraniční experty do země vůbec vpustit, pak jejich příjezd odkládala. Po návratu vyšetřovatelů z Číny na Západ se někteří z nich médiím svěřili, že jim byl poskytnut jen omezený přístup k informacím a byli pod neustálým dohledem. „Problém dostat se k původním datům“ ostatně přiznal v úterý i generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Už při první tiskové konferenci, kde tým krátce odprezentoval své závěry, se snesla kritika, že jsou výsledky uzpůsobené čínským zájmům. Obzvlášť velké vášně vzbudilo zařazení teorie o importu viru do Číny v mražených potravinách. Ta totiž pochází přímo z Pekingu. Čína navíc opakovaně neváhala bez jakýchkoliv důkazů zmínit i konkrétní státy, odkud virus mohl být importován, a teorie je tak už dlouho součástí politické propagandy.
O nezávislosti nemůže být řeč, varují vědci
Začátkem března také přišla i zásadní reakce z vědecké sféry. Celkem 26 vědců a vědkyň z předních univerzit z celého světa v otevřeném dopise vyzvalo média a veřejnost, aby se na vyšetřování původu nemoci covid-19 týmem Světové zdravotnické organizace (WHO) nedívaly jako na nezávislé.
Vědci poukazují na to, že zahraniční vyšetřovatelé WHO tvořili jen polovinu vyšetřovacího týmu, přičemž tu druhou tvořili čínští odborníci a úředníci. Jakékoliv závěry vyšetřování tak podle vědců bez ohledu na to, jaké jsou, nelze ani brát jako nezávislé závěry WHO.
„Chceme veřejnost informovat o skutečnosti, že polovina týmu byla složena z čínských občanů, jejichž vědecká nezávislost může být omezená. Zahraniční členové také museli vycházet jen z informací, které se čínské úřady rozhodly sdílet. Jakákoliv forma vyšetřovací zprávy navíc musí být schválena jak mezinárodní, tak čínskou stranou,“ napsali vědci a vědkyně v úvodu dokumentu o necelých čtyřech stránkách.
