Článek
Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu korun) se dohodl v rámci dlouhodobého unijního rozpočtu již v loňském roce. Česká republika jako třiadvacátý stát z unijní sedmadvacítky odevzdala svůj národní plán, jak peníze využít.
Celkově je v českém Národním plánu obnovy (NPO) 200 miliard korun, které chce Česko investovat. Částku i plán schválila vláda již v polovině května. Většina z celkového fondu však poputuje z unijních peněz a české úřady musely do Bruselu poslat detailní dokument, jakým způsobem peníze utratí. Předcházely tomu ale dlouhé měsíce vyjednávání mezi českou stranou a Evropskou komisí. „Prezentace českého plánu navazuje na intenzivní dialog mezi Komisí a českými úřady v průběhu řady uplynulých měsíců,“ uvedla Evropská komise ve středečním tiskovém prohlášení.
Komise měla několik podmínek, které vymezila členským státům, aby mohly žádat o finanční podporu. Minimálně 37 procent peněz muselo jít do investic a reforem spojených s klimatickou krizí, minimálně 20 procent zase do digitalizace.
Právě minimální procentuální hranice pro ekologické a zelené projekty byla pravděpodobně hlavním důvodem pozdního odevzdání českého Národního plánu obnovy evropským úřadům. Podle ekologických a neziskových organizací, které na začátku května kritizovaly zpoždění, tvrdily, že původní plány především ministerstva zemědělství nesplňovaly podmínky. Respektive že české ministerstvo označilo za klimaticky přínosné projekty, které ve skutečnosti přínosné nebyly.
Analýzu připravila Asociace pro mezinárodní otázky. Výsledky potvrdily, že ještě před měsícem bylo v českém Národním plánu obnovy pouze 22 procent financí pro klimaticky prospěšné projekty.
Původní plán kritizovala i Hospodářská komora, jíž se zase nelíbila nízká částka pro digitální agendu. Vláda podle ní nezohlednila většinu připomínek, které jí komora poskytla.
„Česká republika otočila kormidlem. Já mám zelené i ponožky. Odjíždím z Bruselu jako podporovatel obnovitelných zdrojů. Na Evropské komisi byli překvapeni, jak velký krok jsme udělali v oblasti dekarbonizace. Děláme ústupky, jaké od České republiky nikdo nečekal,“ řekl novinářům minulý čtvrtek po schůzce v Bruselu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
I se zpožděním a problémy nakonec Česká republika odevzdala svůj plán. Peníze začne EK uvolňovat až po konečném schválení plánu, což bude přibližně za dva měsíce. Letos bude státům v rámci předfinancování projektů k dispozici až 13 procent z jejich celkové alokace.
Český plán stojí na šesti pilířích, které jsou rozdělené mezi tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Peníze mají putovat například na zvýšení odolnosti zdravotnického systému. Ale také na zelenou energii i mobilitu, boj s klimatickou změnou a také do rozvoje kultury a vzdělání.
V rámci pilířů by na digitální transformaci mělo podle materiálu předloženého na jednání vlády putovat 28,3 miliardy korun, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy korun, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy korun, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví zhruba 15 miliard korun. Havlíček po jednání vlády uvedl, že na tzv. zelenou agendu je v plánu určeno 82 miliard korun a na digitální agendu 45 miliard korun.
