Článek
Portál Forsal.pl uvádí, že podle prodloužené koncese se bude moci uhlí těžit na území o polovinu menším než umožňovalo povolení z roku 1994. „PGE zároveň podniká kroky k tomu, aby získala koncesi umožňující zajistit si dodávky uhlí k výrobě elektrické energie v elektrárně Turów na dalších 25 let, tedy do vyčerpání ložiska a ukončení provozu turowské elektrárny,“ uvedla PGE.
Polsko vyrábí většinu elektrické energie z hnědého uhlí a jako jediný člen Evropské unie se nezavázalo, že do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality s tím, že potřebuje více času na výměnu uhelných elektráren za jiný způsob výroby elektrické energie.
V dolu Turów se ročně těží od 7,5 milionu tun do deseti milionů tun uhlí.
Elektrárna Turów.
Rozsáhlý důl leží na česko-polsko-německém pomezí. Proti chystanému prodloužení těžby i plánovanému rozšíření dolu na české straně dlouhodobě vystupují místní obyvatelé, ekologové i politici.
„Mojí povinností ‚zeleného‘ politika je upozornit, že Turów, který není nijak malý, přispívá neblaze ke klimatické změně,“ uvedl například předseda liberecké organizace Strany zelených a zastupitel města Liberec Jindřich Felcman, který je jedním z pořadatelů protestu proti Turówu. „Turów musí skončit. Přispívá ke klimatické změně, největšímu problému lidstva,“ apeloval politik a ekolog.
V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti rozšíření brání, obávají se hlavně ztráty vody, ale i hluku a prachu.
„Místním lidem na české straně hranice již dnes krade důl vodu ze studní i z krajiny, po jeho rozšíření a prohloubení by se jich až 30 tisíc mohlo ocitnout úplně na suchu,“ uvádí Greenpeace.
Na hranicích chtějí Poláci těžit ještě šest let.
Proti pokračování těžby je liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Míní, že polské straně došlo, že původně plánované rozšíření dolu, proti němuž se kraj hodlá bránit u evropských soudních instancí, nepůjde tak rychle. Polsko se tedy rozhodlo prozatím alespoň pro prodloužení těžby ve stávajícím prostoru. „Schválí si prodloužení těžby v rozsahu stávajícího dobývacího prostoru. Myslím, že to bude znamenat, že tím pádem žádné přeshraniční projednávání nebude,“ řekl Půta. Tlak na zachování těžby je podle něj jen důkazem, že polská strana považuje výrobu elektřiny z uhlí v Turówě za klíčovou pro svou energetiku. „A jsou připraveni podniknout všechny kroky, které mají k dispozici, aby to na konci dubna pokračovalo dál,“ řekl Půta.
Petici za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí a proti plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów podepsalo 12 949 lidí nejen z Libereckého kraje. Podpisy jsou z celé České republiky, nějaké také z Německa a Polska. Zástupci obcí, Libereckého hraje a Greenpeace petici předali v Bruselu Petičnímu výboru Evropského parlamentu.
Se samotným prodloužením licence ale Liberecký kraj zřejmě nic nezmůže. „Mnoho možností nemáme,“ připustil ve středu ráno Jiří Löffelmann (Starostové pro Liberecký kraj), krajský radní, který má na starosti životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova.
V dole Turów se ročně těží od 7,5 milionu tun do deseti milionů tun uhlí.
„Těžba má na nás, kteří žijeme dolu Turów nejblíže, už teď vážné dopady. Naše studny buď úplně vyschly, nebo jsou velmi nespolehlivé. Jeden soused z Václavic si musí prát prádlo u rodičů ve 20 kilometrů vzdáleném Liberci, další rodina využívá jako užitkovou vodu tu z místního potůčku,“ posteskl si Milan Starec, obyvatel osady Uhelná, která leží na dohled dolu. „Místní farmář musel nechat porazit mnohem více kusů dobytka, než plánoval, protože neměl dostatek vody pro celé stádo. Takové problémy tady řeší spousta lidí, zatímco firma PGE čerpá z dolu každou vteřinu 40 litrů znečištěné vody, jinak by se pomalu začal proměňovat v jezero. Množství potenciálně pitné vody, která je tímto způsobem znehodnocena, by pokrylo spotřebu 350 tisíc lidí, tedy skoro celého Libereckého kraje. Proto chceme, aby se našimi problémy zabývaly i evropské instituce.“
V jejich pomoc doufá i radní Löffelmann. „Jsme v kontaktu s Bruselem. Naší snahou je dokázat, že polská strana nerespektuje mezinárodní úmluvy, které se týkají například ochrany podzemních vod. Věřím, že se v případě prodloužení těžby můžeme domoci finančních kompenzací za škody, k nimž dochází a patrně i bude docházet na české straně.“
