Hlavní obsah

Českému internetu je čtvrt století. Brzdí jeho rychlost stát?

Studio Seznam Zprávy: Konference k 25 letům internetu.

Kdo dnes začne podnikat na webu, může za pár let vydělávat miliony. Internet přitom začal jako pomocník vědců na univerzitách relativně nedávno. Československo se k němu připojilo přesně před 25 lety.

Článek

Hodinky, které umí posílat maily, nebo termostat, co je neustále online a ovládá se na dálku skrz telefon, už nikoho v roce 2017 nepřekvapí. Ještě před 25 lety bylo ovšem k připojení na internet potřeba zařízení o velikosti lednice a několik akademiků, kteří ho uměli správně nastavit a naprogramovat.

Jan Gruntorád vypráví tenhle příběh pravidelně. Přesto neomrzí. V roce 1987 vyrazil na konferenci do Dánska, kde se prvně s internetem setkal. O pět let později se jemu a jeho týmu na ČVUT podařilo k síti připojit celé Československo.

„Připojení běželo dnes úsměvnou rychlostí devět tisíc šest set bitů za sekundu,“ říká Gruntorád. Pro srovnání – je to zhruba stokrát až tisíckrát pomaleji než rychlost, jakou dnes létá internet ve většině tuzemských domácností.

Jaké byly jeho začátky? Jak na své internetové „poprvé" vzpomínají moderátor Leoš Mareš, dlouholetý šéf Seznamu Pavel Zima, komentátor Jindřich Šídlo či publicista Miloš Čermák? A co čeká internet v budoucnu? To vše ve speciálním studiu Seznam Zprávy (nahoře) tentokrát z konference k 25 letům internetu.

Pomalejší než nejpomalejší internet v mobilu

Před tím čtvrt stoletím jel internet pro celou republiku o polovinu pomaleji, než jaké připojení poskytují tuzemští operátoři zákazníkům potom, co vyčerpají svůj datový limit v telefonu.

Navíc to tehdy byla velmi nákladná záležitost. Za linku z rakouského Lince, která do ČSFR internet přiváděla, platila ČVUT tehdy neuvěřitelných 150 tisíc korun měsíčně.

Mezi veřejnost se internet dostal až o několik let později. První komerční podniky se k němu začaly připojovat až v roce 1994 a přímo k lidem se pozvolna dostával až v následujících letech.

Zaměstnání, která před 20 lety neexistovala

Dnes jsou v tuzemsku díky síti zaměstnány tisícovky lidí a online byznys generuje ročně přes 4 procenta hrubého domácího produktu – to je 188 miliard korun. Internetová ekonomika je větší než tuzemské zdravotnictví a zemědělství.

Pětadvacáté výročí tuzemského internetu připomíná konference, kterou pořádá Seznam.

Na konferenci vystoupí kromě Jana Gruntoráda řada osobností tuzemské sítě při přednáškách a v panelových diskuzích. Její přímý přenos můžete sledovat tady.

Související témata:

Doporučované