Článek
V květnu padal nad Prostějovskem a v dubnu dopadl nad Maďarskem a Chorvatskem, z Česka byl pozorovatelný. Uvedl to vedoucí bolidové sítě Pavel Spurný. Podle něj je letos úkaz častější než obvykle. V minulosti se tak stávalo jednou za několik měsíců.
Páteční jev podle Spurného viděla spousta lidí. „Dlouho jsme takový ohlas neměli,” řekl. Přičítá to pěknému počasí, bylo teplo a jasno. „Na západě svítila Venuše se srpkem Měsíce, lidé koukali na oblohu a v té době to tam náhodou letělo,” dodal.
Podle údajů Astronomického ústavu AV ČR vstoupil meteorit o hmotnosti několika kilogramů do zemské atmosféry přesně ve 22 hodin 5 minut a 23 sekund středoevropského letního času a začal svítit ve výšce 86 kilometrů jižně od Žatce. "Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti a pohasl jižně od Karlových Varů relativně nízko jen 27 kilometrů nad zemí," uvedl ústav na webu. Světelnou dráhu dlouhou 77 kilometrů uletěl za téměř šest sekund.
Při letu se bolid rozpadal a velká většina jeho hmoty se v době průletu spotřebovala. Přesto se astronomové domnívají, že zlomek v podobě malých meteoritů mohl dopadnout do kopcovitého a zalesněného terénu severovýchodně od Horního Slavkova u Karlových Varů.
Ústav zaznamenal na páteční úkaz velký ohlas od lidí. "To svědčí o tom, že jev byl doopravdy velice nápadný, lidé si toho všimli. Hlásily nám to desítky lidí," uvedl Spurný.
Jasný bolid nad severozápadními Čechami byl podrobně zachycen českou částí Evropské bolidové sítě. "Bohužel dvě nejzápadnější stanice, které byly k bolidu nejblíže, měly v době jeho přeletu ještě příliš světlou oblohu a začaly pracovat podle stanoveného plánu až tři minuty po jeho přeletu," uvedl Spurný. Záznamy má ústav z kamer z Kocelovic, Churáňova, Ondřejova, ale také z Frýdlantu, Kunžaku, Polomu a Svratouchu.
Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Evropská bolidová síť má 17 kamer, z toho 14 je na území ČR. Další dvě jsou na Slovensku, jedna je v Rakousku. Díky kamerám je podle Spurného možné velmi podrobně a přesně popsat mimo jiné jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa.
