Článek
Česko hodlá za své předsednictví Radě EU v roce 2022 utratit 2,8 miliardy korun. Právě s touto částkou podle informací Seznamu počítá návrh, který představí kabinetu Úřad vlády.
Částka mezi dvěma a půl a třemi miliardami je přitom kompromisem, ve který mnozí, zejména diplomaté, nedoufali.
Už dlouhé měsíce se totiž v diplomatických a vládních kruzích mluvilo o tom, že premiér Andrej Babiš chce na půlročním předsednictví co nejvíc ušetřit. A to přesto, že úřad vlády v podkladech pro kabinet upozorňuje, že historicky teprve druhé předsednictví bude pro Česko výrazně náročnější než to první v roce 2009. Zásadně totiž od té doby vzrostla unijní legislativa a přibylo tzv. trialogů, tedy klíčových jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí.
Na začátku března pak Babiš spekulace sám potvrdil: „Předsednictví v roce 2009 bylo velmi netransparentní a my chceme šetřit. Jsem přesvědčený, že ho nyní budeme schopni zvládnout za daleko nižší náklady,” prohlásil premiér začátkem měsíce.
Pro server Aktuálně.cz později dodal, že by se rád vešel do třetiny toho, co v roce 2009 utratili jeho předchůdci. Před deseti lety se účet vyšplhal na 3,4 miliardy korun, což jsou v dnešních cenách necelé čtyři miliardy.
Před takovým scénářem přitom premiéra varovalo ministerstvo zahraničí i zmíněná prvotní analýza Úřadu vlády. „Předsednictví bude mimořádnou příležitostí pro prezentaci a zlepšení dobrého jména České republiky a posílení jejího vlivu ve strukturách EU,“ píše se hned v úvodu materiálu.
„Za třetinu původní částky budeme vypadat jako velmi chudí příbuzní, kteří si nemohou dovolit ani dát lidem najíst a napít,“ obával se někdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
S nynějším návrhem už je spokojenější. „Je to docela rozumné, takhle to půjde,“ myslí si.
Největší část z nyní navržených dvou miliard a osmi set milionů ukousnou tři resorty. 800 milionů má připadnout ministerstvu zahraničí, pod které spadá také klíčové České zastoupení v EU (obdoba velvyslanectví). Ministerstvo přesto původně žádalo částku dvakrát vyšší.
A spokojit by se mělo i s výrazně menším počtem nových lidí. Z téměř dvou set nových pracovních míst totiž Úřad vlády jako předkladatel návrhu kývl jen na 137 postů. Většina z nich má posílit právě tým na Českém zastoupení, který představuje hlavní styčný bod mezi členskou zemí a unijními institucemi.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček proto naznačuje, že o navýšení peněz bude ještě bojovat. „Předsednictví je pro Česko obrovská příležitost a zodpovědnost. Budeme to my, kdo bude určovat, na co se EU zaměří a co budou její priority. Proto jej nesmíme podcenit,“ odpověděl na dotaz Seznamu. Je podle něj potřeba najít kompromis mezi smysluplně utracenými penězi a šetřením na úkor výsledku. „Věřím, že k takové dohodě dospějeme,“ dodal.
Druhou největší část 660 miliard z rozpočtu ukrojí resort vnitra, který bude mít na starosti bezpečnost všech oficiálních jednání i doprovodných akcí. „Česká republika by dle současného odhadu měla během předsednictví zajistit cca 195 pracovních skupin Rady EU, což činí zhruba 1 550 jednotlivých zasedání,“ počítá přípravná analýza.
Nejnáročnější bude z hlediska bezpečnosti i logistiky summit hlav států a vlád jednotlivých členských zemí, který se tradičně koná alespoň jednou za půl roku trvajícího předsednictví.
Ministr vnitra Jan Hamáček nechtěl dotaz Seznamu, zda je s přidělenou částkou spokojený, nebo bude usilovat o její zvýšení stejně jako resort zahraničí, komentovat. „Nemohu říct žádná konkrétní čísla, protože součástí požadavků ministerstva vnitra jsou i prostředky na zajištění bezpečnosti celého předsednictví,“ uvedl pouze. Podle informací Seznamu má jít právě na bezpečnost více než půl miliardy korun.
Třetím největším „žroutem“ předsednického rozpočtu pak má být s alokovanými 440 miliony přímo Úřad vlády. Jednat o návrhu bude kabinet na některém z příštích jednání vlády. Definitivně schválit by ho pak měl v následujících měsících. Podle doporučení generálního sekretariátu Rady Evropské unie by příprava na předsednictví měla začít minimálně tři roky předem.
