Článek
V Asii není nošení roušek na veřejnosti ničím nezvyklým. A tak hned po vypuknutí epidemie nového koronaviru se obličejové masky staly součástí každodenního života. Jak ve své reportáži upozorňují novináři z Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL), jinde takové uplatnění nenašly. Jak se však zdravotní krize začala zhoršovat, i politika zakrývání tváří získala větší pozornost - jako důležité bezpečnostní opatření.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučilo obyvatelům Spojených států používat masky na veřejnosti dobrovolně.
Světová zdravotnická organizace se k tomuto trendu zprvu stavěla vlažně s tím, že rouška nedokáže plně chránit před mikroskopickými viry. Ale postupně své výroky změnila. Nejde až tak o to, aby se před nákazou ochránil jejich nositel, ale o širší opatření, které má chránit celou populaci. Lékaři varují, že šířit nákazu může i ten, kdo o své nemoci ani neví. A i podomácku ušité ústenky - i když nejsou perfektní a rozhodně se nedoporučují pro rizikové prostředí, jakými jsou například nemocnice - pomáhají blokovat aerosol, který ten, kdo roušku nosí, vydechuje.
„Je jasné, že nemůžete být pořád doma. To však není omluva pro to, abyste všichni naráz vyšli ven. Ovšem když už musíte jít ven, tak vám doporučujeme použít nezdravotnické masky nebo jiné zakrytí obličeje,“ citovaly agentury třeba newyorského starostu Billa de Blasia.
V některých zemích vyvolala zvýšená poptávka po rouškách zvýšené úsilí je šít a distribuovat. Doma šité roušky pomohly zamezit tomu, aby je lidé nevykoupili a zůstalo jich dost pro zdravotníky.
Více v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete tu.
Níže se můžete podívat na roušky, které jste si vytvořili vy sami:
Pavlína Dvořáková: „Rouška je cool!“
Michaela Vlnovcová: „Ušila nám Jana Rolnička Neumannová.“
Martina Zoubková Vostoupalová: „Díky Ivě Vulasové máme materiál, moje máma šije a se synem Vencou Vostoupalem je rozdáváme důchodcům.“
Leňulik Myšpulin Lalíková: „Takhle dneska v obchodě.“
Kateřina Ticháčková: „Šijeme pro sousedy.“
Jolana Svobodová: „Dobrý den, posílám fotku svých roušek, dokonce teď stojím frontu na materiál.“
„Moje žena Jitka stříhá materiál na roušky pro frenštátskou charitu. Držte se!”
Snímek zaslala Michaela Gajdová.
Dagmar Havlová šije roušky.
Fronta v otevřené galanterii v Hradci Králové.
Marta Bacovská: „Nemají prázdniny, ale ani si nechceme hrát na to, že se nic neděje, a hlavní je sledovat školní rozvrh učiva.”
Snímek zaslala Sasha Margolin.
Katka Atti píše: „Ušito rychle, ať mám co na cesty na nákup. No, dnes jdu šít lepší model, ať jsou bezpečnější.“
Snímek zaslala Helena Hlaváčková.
Fronta v otevřené galanterii Stoklasa.
Roušky s aplikacemi šije Lucie Bílá. Jsou pro děti, aby se jich nebály.
Kristýna Vaňková popsala i návod: „Pruh látky 40x20 přeložím napůl, sešiji, olemuji, na strany udělám tunel s provázkem a stáhnu co nejvíc k sobě. Dnes daruji 10 ks městu, kde bydlím. Zapojilo se tu víc lidí, obdarujeme tak pracovníky služeb. Díky, pane nekompetentní premiére, spojovateli národa. Dnes musím pracovat, ale k večeru bych chtěla ušít další.“
Renata Podhorová: „Ze všech zbytků látek, co jsem našla.“
Rouškovník vytvořila pro své okolí Jana Rábová (Zakázkové krejčovství Jana Rábová).
Piráti šijící roušky v Trutnově.
Blanka Lednická napsala: „Máme doma stařičkou šlapací Ladu. Když už u nás někdo šil, tak to byl muž, který má ale po havárce na motorce ochrnutou pravou ruku. I tak jsme si včera řekli, že je potřeba se do šití pustit. Ušili jsme zatím čtyři roušky pro nás, odpoledne se chceme pustit do dalších, abychom je mohli darovat zdejším organizacím, které mají roušek nedostatek. Když můžeme pomáhat, tak rádi pomůžeme.”
Dagmar Havlová šije také roušky.
Veronika Vondráčková: „Nešiji, ale alespoň sháním materiál těm, co to umí. A před všemi smekám.“
Lukáš Marek.
Kateřina Kiliánová.
Kateřina Čechová: „Šiji pro rodinu.“
Robert Háva.
Katka Slezáková.
Klara Ludwig.
Jaroslava Christova: „My nešijeme, ale poradili jsme si.“
Eva Haisová.
Daniela Netková.
Blanka Bydžovská Hofhanzlová: „Pro naše zaměstnance, známé a rodinu.“
Anet Konečná.
Lucie Bílá šije roušky.
