Článek
Nemocnice po celém Česku se s postupným nárůstem nakažených nemocí COVID-19 připravují na „škatulata“ mezi odděleními. Na neurčito odsouvají předem plánované neakutní operace a ruší také většinu ambulancí. Volná lůžka i personál chtějí využít ve chvíli, kdy by začali výrazně přibývat pacienti, kteří pro boj s koronavirem budou potřebovat hospitalizaci.
Fakultní nemocnice v Hradci Králové má zatím na své infekční klinice čtyři pacienty hospitalizované s nemocí COVID-19. Takzvaný „válečný plán“, jak ho nazývá ředitel Vladimír Palička, chtějí dát dohromady do konce tohoto týdne. „Můj náměstek se svým týmem v tuto chvíli obchází všechna oddělení a zjišťují, kde jsou jaké lůžkové a personální kapacity a jak bychom mohli přesouvat personál,“ říká ředitel fakultní nemocnice, která má celkem 1360 lůžek, z nichž zhruba stovka je na infekční klinice, a kolem čtyř tisíc zaměstnanců.
Fakultní nemocnice se zároveň snaží proškolovat personál tak, aby mohl v případě potřeby zaskočit na jiném oddělení. Že by však mohla jakákoliv sestra zaskočit třeba na JIP nebo jako obsluha složitějších zdravotnických přístrojů, však podle Paličky možné není.
„Na ta hodně specializovaná pracoviště se nedá vyškolit za týden, tam to trvá celé měsíce a jsou tam potřeba i praktické zkušenosti. Personálu na těchto odděleních jsme proto doporučili, aby se rozdělil na skupiny, které spolu nepřijdou do kontaktu,“ vysvětluje ředitel hradecké nemocnice, jak chce špitál předejít fatálnímu výpadku u personálu, který umí obsluhovat ventilace a obdobné zdravotnické přístroje. Méně kvalifikovaný personál, jenž by kvůli karanténě či onemocnění vypadl, pak suplují medici hradecké lékařské fakulty, kteří se jako dobrovolníci začali hlásit už před dvěma týdny.
Lékaři a sestry z důležitých oddělení se nepotkávají už ani ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. „Kolektiv lékařů jsme rozdělili na tři týmy, které se v práci prakticky nepotkají, u sester a sanitářek byl již dříve nastaven dvanáctihodinový směnný provoz, takže tam nebyly organizační změny tak velké,“ popisuje přednosta anesteziologicko-resuscitační kliniky Vladimír Šrámek.
Podobný systém rozdělení personálu na klíčových odděleních zavedli i ve fakultní nemocnici v Plzni, kde už najeli na Plán Covid. „Plán popisuje postupné otevírání jednotlivých pracovišť dle počtu nemocných. V současnosti jsou připravena čtyři oddělení, která postupně otevíráme,“ říká mluvčí plzeňské nemocnice Gabriela Levorová. Pro nemocnici je v tuto chvíli důležité, že nikdo z personálu není nakažený a všichni jsou tak připraveni na prohloubení krize. „V případě většího počtu pacientů na ventilovaných lůžkách máme vyškoleného personálu dostatek,“ dodává.
Brněnská nemocnice v tuto chvíli posiluje lůžka vybavená zdravotnickou technikou. V případě potřeby jsou schopni mezi odděleními převelet odborné sestry. „V případě nárůstu počtu nemocných na umělé plicní ventilaci jsme schopni přesunout na oddělení hlavně sestry z jiných JIP, jde rámcově o dvacet sester,“ dodává Vladimír Šrámek.
Na možné přesuny zdravotníků mezi odděleními se připravují i krajské nemocnice v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. V pěti nemocnicích, které patří Královéhradeckému kraji, prozatím funguje péče o možné pacienty s nemocí COVID-19 na bázi dobrovolnosti. „Na příjmy nebo oddělení, kde se pracuje s pacienty s koronavirem, mají možnost se přihlásit dobrovolně zdravotníci ze všech oddělení,“ říká mluvčí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Lucie Chytilová.
Vybírají se podle ní především sestry z oddělení, která jsou dočasně utlumena. „Zatím nikdo neodmítl, pokud by však odmítl, nebudeme ho nutit,“ dodává. Krajské nemocnice podle ní zrušily například rehabilitační oddělení, z nichž vytvořily takzvané oddělení dočasné hospitalizace, která se připravují na možný nápor pacientů s koronavirem. „Tam pracují většinou pracovníci ze zrušených oddělení jako dobrovolníci. Máme dvanáctičlenné týmy, v případě potřeby je možné je posílit,“ říká Chytilová, ale dodává, že pro případ, že budou pacienti potřebovat umělou plicní ventilaci, budou ji muset obsluhovat zdravotnice a zdravotníci, kteří s ní běžně pracují, přeškolení není možné.
Všechny nemocnice v Česku se sice připravují na krizovou situaci a na možný zvýšený příjem lidí, kteří budou po nákaze koronavirem potřebovat hospitalizaci, i přesto se zdravotníci snaží veřejnost uklidnit. „Epidemie touto zemí projde a hodně lidí se nakazí. Nemělo by se ale zapomínat na to, že drtivá většina těch nakažených se vyléčí doma, protože bude mít lehký průběh onemocnění. My se připravujeme na ty těžké případy, které věříme, že zvládneme,“ dodává za všechny ředitel hradecké fakultky Vladimír Palička.
