České kabely používá americká armáda, vídeňské metro a jsou i v Černobylu

V koronavirové době nezůstali stát ani minutu. Vydělali víc, než kdy jindy. Letos čekají obrat vyšší o čtvrtinu, kolem čtyř miliard korun.

Šéf Pražské kabelovny sídlící v Hostivaři to vysvětluje extrémním množství zakázek i skokovým zdražováním materiálů, z kterých kdysi Kolbenova továrna vyrábí.

„Prodáváme měď, a ta stoupla násobně, extrémně. Zdražily umělé hmoty, řekněme o čtvrtinu, taky hliník stoupá. A co je zarážející a hodně nás to zlobí, že stoupá dřevo. Naše bubny, na kterých vozíme kabely do celého světa, jsou dřevěné, takže vlastně se nám extrémně prodražuje obal a ta cena se přenáší na zákazníka,“ zlobí se generální ředitel a jednatel Prakabu Tomáš Zieschang s tím, že nedostatek materiálu pociťují všichni v oboru.

Není prý výjimkou, že nakupují suroviny na Islandu, v Koreji nebo v Austrálii. „Výhodou je, že kabelů je nedostatek, takže musíme často zákazníka postavit před hotovou věc: Buď nedostaneš, nebo zaplatíš. Máme dlouhodobé zákazníky, tohle je nám nepříjemné,“ dodává šéf firmy, která kromě toho bojuje s nedostatkem lidí u výrobních linek. Do konce roku jich potřebuje nabrat ještě desítky.

Ze stejného důvodu investuje až sto milionů korun ročně do nových linek, automatizace, digitalizace. Zjednodušeně řečeno, aby stroje a technologie nahradily chybějící pracovní sílu.

Za sto let existence firmy, která byla strategická i pro nacisty a v době komunismu, je podle jejího ředitele v každém domě nějaká stopa po Prakabu.

„Jsme velmi hrdí na hodně veřejných staveb, například pro Národní muzeum, Walterovku v Praze, velká obchodní centra i průmyslové stavby včetně atomových elektráren. Naše kabely jsou v tunelu Blanka a stavbách kolem dálnic,“ vypočítává zakázky šéf Prakabu pro SZ Byznys a s nadsázkou dodává, že je obtížné dělat tento „neviditelný“ byznys, protože veškeré výrobky zůstávají lidskému oku skryté a jsou pod zemí nebo na dalších nedostupných místech.

„My s oblibou říkáme, že kabely nejsou vůbec sexy, zvláště pro obchodníka jde o velmi těžce uchopitelný byznys. Naše kabely prostě nejsou vidět, ale vzhledem k tomu, co všechno umožňují po světě, s tím dokážeme žít,“ dělá si legraci ředitel. Jen v české metropoli jsou podle něj „pod nohama“ miliony kilometrů těchto neviditelných spojů.

Jednou z významnějších zakázek je totiž i metro. Nejen pražské, ale i vídeňské. Tam má továrna z Hostivaře dokonce monopol, protože vyrábí kabely, které nikdo jiný na světě neumí.

Pro případ, že by v metru hořelo, jsou to kabely nehořlavé a navíc neprodukují žádné škodlivé látky. Lidé se tedy nemůžou z kabelů otrávit ani udusit, protože výrobky neprodukují ani kouř.

„Navíc jde o hi-tech kabely, které jsou navrženy tak, aby v ohni fungovaly. Vydrží až devadesát minut, kdy v přímém ohni dokážou ještě přenášet energii nebo signál a ovládají třeba nouzové světlo. V metru je to třeba i řízení výhybek, samozřejmě tady jsou na ně vyšší nároky, protože se tam pohybuje hodně lidí,“ vysvětluje Tomáš Zieschang.

Hodně zakázek je pro energetiky. „Takže naše výrobky potkáte ve Stuttgartu, Berlíně, nově jsme certifikovaní ČEZ pro atomové elektrárny, takže kabely do radioaktivní prostředí. Velmi nás tudíž zajímají Dukovany, kam bychom mohli dodávat. Naše kabely jsou ale například i v sarkofágu v Černobylu,“ říká jednatel Prakabu a doplňuje:

„Dostáváme se ale i na místa, která nejsou běžná. Jako například do americké raketové základny v Německu, kde naše kabely napájí řídicí počítač.“