Hlavní obsah

České hory zaplavují lyžaři a hlavně jejich auta. Některé obce už to chtějí řešit závorou hned při vjezdu

Krkonoše o svátcích, víkendech a jarních prázdninách zaplavují auta. Zimní radovánky jsou pro lidi stále dostupnější, finančně i technicky.Video: Seznam Zprávy

Oblíbená střediska v Krkonoších se v zimě bohaté na sníh dostala na hranici kapacity. Hory i lyžování jsou v dobrých časech finančně i technicky dostupnější.

Článek

Česká lyžařská střediska dostala v této zimě už opakovaně jasné důkazy, že jsou na hranici svých momentálních možností. Tedy toho, jak velký nápor návštěvníků dokážou ustát.

V sezoně velmi bohaté na sníh už známá centra jako Pomezní boudy, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně a také Bedřichov v Jizerských horách musela už minimálně jednou zastavit vjezd dalších automobilů.

V Bedřichově se to stalo naposledy 12. ledna, kdy motorizovaní lyžaři zaplnili obec už v 9 hodin ráno.

Fakt, kolik lidí přijíždí do Krkonoš, překvapil i správu Krkonošského národního parku (KRNAP). Za rok 2017 se jí podařilo z dat od mobilních operátorů poprvé počet návštěvníků přesně zjistit. Když data „očistila“ od starousedlíků a lidí, kteří do Krkonoš jezdí za prací, navštívilo podle nich v roce 2017 Krkonošský národní park 3 657 254 lidí, kteří tam dohromady strávili 11 324 528 takzvaných „osobodní“.

„Dlouhodobě jsme odhadovali, na základě dostupných údajů, že se návštěvnost české strany Krkonoš pohybuje zhruba na úrovni 6 milionů osobodní. Přiznám se, že tento přesný údaj za rok 2017 nás docela překvapil,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Data ukázala, že nejvýraznější je návštěvnost právě v zimních měsících.

„Je to jistě tím, že lidé mají víc peněz a jezdit na hory je módní. Díky carvingovým lyžím se také víc lidí osměluje to zkoušet a zkoušejí to relativně v bezpečném prostředí,“ říká dvaaosmdesátiletý pedagog Jiří Štýrský z Fakulty rekreologie a cestovního ruchu Univerzity Hradec Králové, který cestovní ruch z různých pohledů analyzuje téměř celý svůj profesní život.

V dobrých časech roste zájem lidí o cestování jako takové. „Cestovní ruch roste o čtyři procenta za rok. České hory jsou přitažlivé a Krkonoše patří k nejpřitažlivějším. Jsou to živé hory, žádný přírodní park nebo geopark.“

Ale i proto už jsou automobily schopné řadu míst doslova zavalit.

Horní Malá Úpa, známá také pod pojmenováním Pomezní boudy, leží na česko-polské hranici, a tak se sem valí lyžaři z obou zemí. Když zaplní oficiální parkoviště, odstavují auta na povolená místa podél silnice. A když i ta dojdou, stojí vozy na chodnících nebo v zakázaných zónách u silnice.

Starosta Malé Úpy Karel Engliš několikrát denně objede město a největším hříšníkům za stěrač umístí žlutou cedulku, že vůz může být odtažen. „Někdy je to neúnosné, kde vidí prázdné místo, tam to šoupnou," říká s tím, že problémy dělají hlavně polští řidiči.

Taková situace nastane v Horní Malé Úpě vždy, když je víkend a dobré počasí. Sama obec je podle starosty bezbranná. „Nemůžeme dávat botičky, protože nejsme policie. Odtahová služba tady taky nefunguje,“ krčí rameny.

Obci sice pomáhají městští strážníci z Trutnova, ale botičky na špatně zaparkovaná auta nedávají. Nemají jich tolik, kolik by bylo potřeba. „A taky je jedna věc botičku nasadit a druhá ji sundat. Po skončení služby sem nepojedou, jen aby odemkli někomu auto,“ naráží starosta Engliš na fakt, že Pomezní boudy leží od Trutnova 30 kilometrů, z nichž skoro 10 vede horskými serpentinami po silnici, kterou kvůli okolní přírodě není možné chemicky ošetřovat.

Ani běžná údržba však není kvůli záplavě aut snadná. Když jsme se na Pomezní boudy vydali po Vánocích, cesta po uježděném sněhu za autobusem byla celkem bez problémů. Jen do chvíle, kdy se v protisměru objevil další autobus. Pak nezbylo – pro nás i pro řidiče autobusu – než půl kilometru zpátky odcouvat.

O několik dní později už stejná situace dopadla hůř, na silnici olemované divoce stojícími auty zatarasil autobus dopravu na celou hodinu.

Že automobily přibývají v horách rychleji než lyžaři, potvrzuje i Barbora Chmelíková ze Skiareálu Malá Úpa. „Počet lyžařů na svazích se nemění, nejspíš přibyli běžkaři a turisté, které nemáme jak spočítat," říká Chmelíková. Dodává, co horám způsobily dobré časy. „Dříve v jednom autě přijelo pět lidí, teď dva. Dvě rodiny, které se dřív vměstnaly do jednoho auta, teď přijedou každá svým,“ popisuje horalka svoji zkušenost.

Obci nevyšel ani pokus nabídnout lyžařům pohodlné parkování ve vzdálenější Svobodě nad Úpou a pak dopravu skibusy. „Zrušili jsme je, lidé je nevyužívali,“ dodává Barbora Chmelíková.

Kolaps dopravy mají v této sezoně za sebou i Janské Lázně a tamní skiareál kolem Černé hory. Dospělo to tak daleko, že strážníci zastavili dopravu a nepouštěli řidiče do města.

Místní starosta Jiří Hradecký to vidí jako jediné řešení. A to i do budoucna. „Jak je plno, měly by se dát příjezdy do obce zavřít. Budování nových parkovišť situaci nevyřeší, protože Krkonoše nejsou nafukovací. Pokud bychom rozšířili parkoviště, byl by větší zájem o lyžování a sjezdovky by byly přetížené. Chorvatsko taky nebude stavět další dálnici jen kvůli deseti víkendům, kdy tam jsou kvůli dovolenkářům velké zácpy,“ říká Hradecký, který naplněné hory přirovnává i k naplněnému letnímu koupališti. „To má také omezenou kapacitu.“

S jeho slovy plně souhlasí i Zina Plchová ze skiresortu Černá hora – Pec, který sdružuje a propojuje několik lyžařských středisek v regionu. „Naším cílem není zvyšovat počet návštěvníků, chceme si udržet ty stávající. Chceme, aby lyžař měl na sjezdovce dostatek prostoru a nečekal dlouhou frontu na lanovku nebo občerstvení,“ míní Plchová. Skiareál podle ní půjde do budoucna jinou cestou – nabídku rozšíří propojováním nynějších areálů – podobně jako je tomu v Alpách.

Velký rozvoj ubytovacích i gastronomických služeb v posledních letech zažilo i jedno z nejznámějších středisek Krkonoš – Pec pod Sněžkou. Ale ani tady není kde parkovat a ve vytížených dnech stojí auta podél silnice mezi Pecí a Velkou Úpou.

Starosta Alan Tomášek je však s problémy smířený. „Zahájili jsme stavbu parkovacího domu pro 450 aut. Věřím, že to bude přínosné pro budoucí vývoj infrastruktury ve městě. Pokud auta nebrání plynulosti a bezpečnosti dopravního provozu, jsme tolerantní, stejně tak jako státní a městská policie,“ říká.

Uzavření města by se starosta obce ležící pod nejvyšší českou horou bránil. „Závora řešení není, jsme vždy schopni to zvládnout," říká s klidem, ale i z jeho slov plyne, že v tom případě musí velkou trpělivost prokázat i návštěvníci hor. „Krize trvají hodiny, nikoliv celé dny.“

Že automobilová doprava představuje pro Krkonoše čím dál větší problém, potvrzuje také mluvčí správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. „Lidí, kteří sem jezdí, je čím dál tím víc, a jejich nároky směřují čím dál víc k jejich pohodlí," říká.

Sama správa KRNAP se snaží turisty po celých Krkonoších rozptýlit a přesvědčovat je, aby navštěvovali i méně vytížená místa v parku. V zimě, kdy lidé jezdí za lyžováním, se tento plán naplňuje složitě.

Doporučované