Článek
Vklady českých podniků u bank převyšovaly v květnu úvěry o rekordních 112,5 miliardy korun, když v dubnu to bylo o 91,9 miliardy Kč. Vyplývá to ze statistik České národní banky.
Do ojedinělé situace, kdy mají na úložkách v bankách více peněz, než kolik dluží, se firmy poprvé dostaly v červenci 2020. Předtím po celou dobu od listopadu 1989 byly podniky vůči bankám dlužníky.
„Firemní vklady v korunách i cizí měně překročily ke konci května jeden a čtvrt bilionu korun, meziměsíčně stouply o 21,3 miliardy Kč. V případě podnikových úvěrů registrujeme nepatrný meziměsíční nárůst na 1,142 bilionu Kč. Kladné podnikové saldo tak opět po několika měsících stouplo na dosud nejvyšší hodnotu 112,5 miliardy korun,“ řekl ČTK analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
Ze srovnání vychází překvapivá odolnost živnostníků.
Přírůstek vkladů obyvatel dosáhl šesti miliard korun na 2,968 bilionu Kč proti dubnovému nárůstu o 40 miliard. I to ale lze podle Zámečníka interpretovat jako dobrou zprávu.
Od vypuknutí pandemie covid-19 jde o kumulovaný vzestup o nevídaných 409 miliard korun, meziročně pak o 305,7 miliardy korun. „Není třeba zdůrazňovat, že úspory jsou v populaci rozloženy velmi nerovnoměrně,“ podotkl.
Úvěry obyvatelstvu meziročně stouply o 8,17 procenta, zatímco vklady o 11,5 procenta. Za dynamikou úvěrů stojí nečekaně silná poptávka po úvěrech na bydlení, tažených snahou využít nízkých úrokových sazeb před jejich očekávaným zvýšením, a ochránit své úspory před znehodnocením inflace prostřednictvím investic do nemovitostí.
Objem hypotečních úvěrů na bytové nemovitosti stoupl meziročně o desetinu. To ale představuje 125 miliard korun, jež je zapotřebí srovnat s podstatně objemově větším přírůstkem vkladů, upozornil.
Z těchto srovnání vychází překvapivá odolnost živnostníků, kteří jako celek mají vůči bankovnímu sektoru již tradičně aktivní saldo mezi vklady a úvěry, uvedl Zámečník. To za dobu pandemie narostlo o téměř 34 miliard Kč, a to téměř výhradně na vrub vysoké tvorby depozit, když načerpané úvěry za stejnou dobu stouply v řádu zhruba 800 milionů korun.
Splácení úvěrů není problém
Další sledovanou veličinou, kterou bankovní asociace hlídá, jsou podíly nevýkonných úvěrů domácností a podnikové sféry. Tam by vypínání podpor mohlo představovat poslední ránu pro firmy, kterým se byznys nerozjel tak, jak by potřebovaly.
Květnová čísla hovoří o tom, že domácnosti nadále platí vzorně, s podílem nevýkonných úvěrů hluboko pod historickými maximy, a to na hladině 1,9 procenta, u hypoték je to pod jedním procentem, konkrétně 0,92 procenta.
U firem se tento podíl drží na úrovni 4,3 procenta, ale podle ČBA nikdo podobný vývoj neočekával. Počítalo se naopak spíše s postupným nárůstem a vlnou insolvencí. Ostatně jsou na sotva poloviční výši oproti minulé krizi v roce 2010, kdy dosáhly na hodnotu devíti procent.
