Článek
Události posledních týdnů dopadají bezprecedentní silou na bedra celých trhů, ale i jednotlivých podniků. A tato situace se odráží i na předpovědích finančních ředitelů firem, které sesbírala a zanalyzovala společnost PwC.
Optimismus sálající z Německa
Téměř 75 procent dotázaných českých manažerů uvedlo, že pandemie nemoci covid-19 má potenciál napáchat velké škody jejich byznysu a působí jim velké obavy. České číslo odpovídá hodnotám odpovědí ředitelů z ostatních zemí. Zdaleka nejvíce se strachují společnosti z Mexika (82 procent).
Celosvětovým průměrům se ovšem vymykají dvě evropské země, a to Německo a Dánsko. „Pouze“ 56 procent německých respondentů uvedlo, že koronavirová krize má potenciál jim způsobit výrazné škody. U Dánů se hodnota dokonce vyšplhala pouze na 49 procent.
Zdaleka nejvíce se ale tyto země rozcházejí se zbytkem světa v jiné odpovědi: téměř třicet procent dánských a německých společností považuje pandemii za izolovanou hrozbu, která bude mít pouze malý dopad na jejich chod.
Stejnou možnost v Česku zvolilo pouze dvanáct procent manažerů a celosvětový průměr se zastavil na devíti procentech. „V Německu je jasný plán a tamní podnikatelé mají důvěru ve státní instituce, které se chovají předvídatelně a transparentně,“ uvádí partner PwC Petr Smutný.
Odvrat od čínských dodávek
Zajímavé odpovědi poskytla otázka, zda podnik po pandemii uvažuje o změně v dodavatelském řetězci. V České republice se pro změnu v systému dodávek zboží vyslovilo téměř 30 procent ředitelů. Na světové úrovni ale o podobných změnách uvažuje 43 procent dotázaných. „Dá se očekávat, že procento českých ředitelů, kteří se rozhodnou obměnit části dodavatelského řetězce, poroste směrem k celosvětovému průměru. Nahrává tomu i fakt, že 38 procent českých respondentů nyní uvedlo, že se zatím nerozhodli,“ upřesňuje Petr Smutný.
„Změny v dodavatelských řetězcích jsou logické, vynucené a v podstatě nevyhnutelné. Současná situace totiž více nebo méně dopadá úplně na každého a výrobci musí řešit výpadky subdodávek, nedostatek materiálu nebo minimálně logistické problémy. V této situaci potom firmám nezbývá nic jiného, než sehnat si rychle jiného momentálně vhodnějšího dodavatele, aby neohrozily vlastní výrobu. U oborů, jako je automotive, to je ještě složitější proto, že se jedná o komplexní a specializovanou výrobu náročnou na množství součástek, které jsou navíc zatíženy velkou regulatorikou v podobě certifikací,“ vysvětluje Smutný.
V následujících měsících tedy nejspíše budeme moci sledovat odklon od závislosti na čínských dodávkách zboží a přesun k lokálnějšímu odběru, který se v dobách krize zdá být odolnější.
Pomoc od státu
Překvapivé výsledky přinesl i dotaz na využití vládních záchranných programů. V celosvětovém měřítku jej připouští 45 procent dotázaných. U českých finančních ředitelů situace je zcela jiná, tuto možnost zvažují pouze ve 29 procentech případů. Ještě méně podniků, a to pouhých šestnáct procent, se pro pomoc státu vyjádřilo v Německu. Do budoucna ji ale úplně nevylučují. Téměř šedesát procent manažerů v Německu a přes čtyřicet procent v Česku zvolilo odpověď, že pouze nyní o žádosti o pomoc neuvažují.
Celosvětový průměr ohledně pomoci od státu táhnou silně nahoru podniky ze Saúdské Arábie, které jsou zasaženy nedávno ukončenou cenovou válkou o ropu. Zde se až 76 procent ředitelů vyjádřilo kladně.
Nejočekávanější situací v příštím měsíci je u tuzemských společností pokles produkce způsobený prací na dálku. Tuto možnost zvolilo 53 procent respondentů. Stejná hodnota je i u možnosti personálních změn a dočasných dovolených kvůli snížené poptávce.
Například Německo a Dánsko nemají ze snížení produkce kvůli práci na dálku velký strach. U obou zemí se podíl kladných odpovědí pohybuje okolo třiceti procent.
Cesta zpět
A za jak dlouho by se společnosti vrátily k normálnímu chodu, pokud by pandemie skončila dnes?
I v této otázce jsou nejvíce optimističtí Němci – až tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že k normálnímu chodu by se firmy mohly vrátit do tří měsíců. Podobně pozitivní jsou i švýcarští manažeři. Více než polovina českých finančních ředitelů situaci vnímá stejně. Na druhou stranu právě v České republice je nejvyšší míra ředitelů, kteří si myslí, že návrat do starých kolejí potrvá déle než rok. Tuto odpověď zvolilo celkem 12 procent dotázaných.
Podle Petra Smutného z PwC by se při nynějším teoretickém konci pandemie firmy vrátily do předkrizové kondice přibližně v září. „Nejdřív se musí vyřešit a přenastavit základní logistika s ohledem na pravděpodobnost přetrvání některých opatření. Může jít například o změny směn nebo uspořádání výroby, aby se lidé méně potkávali a nepracovali blízko sebe,“ uvádí v prohlášení.
„Následně se bude muset řešit, jak a na co použít peníze, kterých bude nedostatek. Klíčová bude potom obnova poptávkového řetězce. Bude trvat, než se lidé opět osmělí a začnou utrácet i za zdánlivě zbytné věci,“ dodává Petr Smutný.
