Článek
Na začátku března dostal vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček ve Sněmovně od pirátského poslance Ondřeje Polanského při ústních interpelacích otázku, zda se chystá odprodej majetku státem ovládané dopravní společnosti České dráhy (ČD). Přítomný člen vlády to dementoval.
„Mohu vás uklidnit, nechystáme žádný výprodej investičního majetku, snažíme se šetřit. Nebo České dráhy, abych byl přesnější, se snaží šetřit na provozu,“ odpověděl Havlíček.
S odstupem téměř dvou měsíců se však ukázalo, že České dráhy prodej části svého majetku ve skutečnosti plánují. A to přesně toho, který v interpelaci zmiňoval poslanec Polanský.
Jde o několik desítek železničních čerpacích stanic na neelektrifikovaných tratích po celé republice, u nichž tankují naftu dieselové jednotky a lokomotivy. A dále o několik stovek tzv. výdejních míst (míst nakládky a vykládky).
Jedná se o místa na nádražích, přilehlých k nakládkovým a vykládkovým kolejím, kde se manipuluje s materiálem přepravovaným po železnici (jenž je na tato místa přivážen či odtud odvážen silniční dopravou). Překládá se tam třeba uhlí, dřevo či cement. České dráhy mají tato výdejní místa z málo pochopitelných důvodů v majetku, ačkoliv se věnují osobní dopravě. Je to ale důsledek původní transformace.
Vicepremiér Havlíček uvažovaný prodej čerpacích stanic a výdejních míst z majetku ČD nakonec sám v minulých dnech písemně potvrdil poslanci Polanskému, a to poté, co mu opoziční zákonodárce k původní březnové interpelaci zaslal doplňující otázky.
„Svědčí to jenom o tom, že pan Havlíček asi vůbec netuší, co se mu v baráku děje,“ glosuje to poslanec Polanský a připomíná, že jde o člena vlády, který vedle dopravy řídí i resort průmyslu a obchodu.
Havlíček ale tvrdí, že při interpelacích mluvil pravdu. „Nejde o výprodej majetku ČD,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv. A dál už jen v hrubých obrysech popisuje, co se vlastně na železnici chystá.
Šíť čerpacích stanic Českých drah, kde si železniční vozidla mohou natankovat naftu.
Jednání s firmou Čepro
Z informací, které Havlíček v dopise poslanci Polanskému uvedl, vyplývá, že České dráhy jednají o tom, že by čerpací stanice, kterých má celá skupina ČD po republice 66, mohla odkoupit akciová společnost Čepro, tedy další firma ovládaná státem. Druhou variantou, je, České dráhy s Čeprem vytvoří k tomuto účelu společný podnik.
„Pracovní týmy skupiny ČD a Čepro nyní začínají zpracovávat analýzu, z níž následně vzejde návrh z dlouhodobé perspektivy optimálního řešení,“ napsal Havlíček v dopise, jehož kopii má redakce Seznam Zpráv k dispozici.
Z textu také vyplývá, že k tomuto tématu proběhly úvodní schůzky vrcholového vedení obou firem, na nichž „byly definovány základní možné scénáře budoucí spolupráce“.
Co se týče možného prodeje výdejních míst (míst nakládky a vykládky), tam je ve hře varianta, že si je koupí dceřiná firma ČD Cargo, která je už dnes primárně využívá. Nákladní železniční firma si tento majetek od své matky dlouhodobě pronajímá.
„ČD Cargo by proto raději peněžní prostředky placené za nájem postupně investovalo do dlouhodobé udržitelnosti a modernizace některých klíčových výdejních míst,“ napsal Havlíček.
ČD Cargo by následně mělo do výdejních míst investovat tak, aby se do budoucna mohly po železnici převážet i další druhy materiálu, třeba odpad nebo energetická štěpka. Vicepremiér Havlíček zdůraznil, že uvažovaný převod (prodej) výdejních míst bude znamenat jen transfer majetku uvnitř celé skupiny ČD.
Hodnotu prodávaného majetku má určit znalec na základě tržního ocenění. A o transakci mají rozhodovat všechny orgány obou firem (představenstva, dozorčí rady, Řídící výbor ČD). Výdejní místa mají přitom nadále zůstat přístupná i konkurenčním dopravcům.
Za stejných podmínek by došlo i k uvažovanému prodeji tankovacích míst (čerpacích stanic), pokud varianta prodeje firmě Čepro zvítězí nad společným podnikem.
Tento postup potvrzuje i mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. „Pokud dojdeme u tankovacích míst do fáze realizovatelnosti kterékoliv z variant, budou provedeny nezávislé znalecké posudky a rozhodovat budou všechny orgány zúčastněných společností. V případě míst nakládky a vykládky rovněž provedeme nezávislé znalecké posudky a rozhodnou opět orgány firem ČD a ČD Cargo,“ uvedla.
K důvodům zvažovaného prodeje tankovacích míst mluvčí doplnila, že si do budoucna čerpací stanice vyžádají vysoké investice, aby byly připraveny i na nová železniční vozidla s alternativním pohonem (LPG, CNG, biopaliva, vodík).
Právě proto se prý ČD obracejí na státní firmu Čepro, která má v této oblasti zkušenosti a pro niž jsou prodej a distribuce pohonných hmot hlavním předmětem podnikání.
Ztráta konkurenční výhody?
Opoziční poslanec Ondřej Polanský má ale o chystaných transakcích stále pochybnosti.
Podotýká hlavně, že státem ovládaná firma, s jejímiž dluhopisy v hodnotě přes 30 miliard korun se veřejně obchoduje na zahraničních trzích a nad jejímž hospodařením bdí mezinárodní ratingová agentura Moody’s, si musí velmi bedlivě hlídat, aby se převody majetku opravdu odehrály za tržní (nezpochybnitelné) ceny.
A není si stále jistý, že tržní ceny bude dosaženo, když se exkluzivně jedná s jediným zájemcem.
Zároveň ale Polanský vyjadřuje i obavy, aby České dráhy prodejem dalšího majetku neuškodily samy sobě. „ČD přicházejí o strategickou výhodu, a to za situace, kdy v boji s novou konkurencí na liberalizovaných tratích velmi často prohrávají,“ soudí poslanec.
Mluvčí Českých drah ale v prodeji čerpacích stanic žádnou ztrátu strategické výhody nevidí. A opětovně zdůrazňuje, že ČD mají povinnost tankování nafty umožnit i všem dalším firmám.
„Čerpací stanice jsou takzvaným zařízením služeb. Investice do jejich rozvoje budou pro ČD znamenat významnou finanční zátěž, a to v situaci, kdy firma potřebuje investovat primárně do vozidel, tedy do hlavního výrobního prostředku,“ reagovala pro Seznam Zprávy mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.
