Článek
Akcie bankovních domů patří letos jednoznačně k nejztrátovějším. Mateřské společnosti v Česku působících bank, jako jsou například Société Générale, Erste Group Bank nebo KBC, ztratily až 40 procent hodnoty, což u jejich klientů může vyvolávat obavy o jejich zdraví.
Rozhovor s Vojtěchem Bendou, členem bankovní rady ČNB, z pátku 13. 3. 2020.Video: Petr Novotný, Seznam Zprávy
„Pokles cen těchto akcií je záležitost, která samozřejmě trápí investory v případě, že chtěli na jejich držbě nějakým způsobem dlouhodobě vydělat. Cena kmenových akcií nebo akcií ve vlastním jmění ale neovlivňuje přímo hospodaření banky ani její obezřetnostní parametry, jako je například kapitálová přiměřenost. Co by je však mohlo ovlivnit, jsou akcie jiných subjektů, které banky mohou držet ve svých portfoliích, ty by po přecenění níže negativně ovlivnily hospodářský výsledek. Ale držba akcií v portfoliích českých bank je tak malá, že je z tohoto hlediska uvedený efekt zanedbatelný a nemá na hospodaření finančních domů výrazný vliv. Majitelé vkladů se tedy nemusejí bát, že by pokles cen akcií na světových trzích vedl k tomu, že se zhorší ekonomická situace bank,“ vysvětluje Benda.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
ČNB v posledních letech ke zdraví českých bank přispěla především prevencí, kdy pečlivě sledovala jejich kapitálovou přiměřenost a testovala je pro případ hluboce nepříznivých scénářů vývoje ekonomiky.
„V posledních letech jsme prováděli pravidelné zátěžové testy, které měly ukázat, zda by banky přestály i případný výrazně špatný scénář, například v podobě velkého propadu ekonomiky, citelného oslabení měny nebo nárůstu dlouhodobých úrokových sazeb. Tato ‚cvičení‘ ukázala, že banky jsou odolné a že by měly přestát i mnohem výraznější šoky, než které momentálně předpokládáme v souvislosti s koronavirem,“ popisuje centrální bankéř.
Výprodeje na světových trzích nezasáhly jen akcie, velké ztráty hlásí i česká měna, která se obchoduje již nad 27 korunami za euro, když se ještě před měsícem krátce obchodovala pod 24 korunami.
„Oslabení koruny samo vyvolalo v podstatě měnově politický impulz, který bychom mohli přirovnat zhruba ke třem snížením úrokových sazeb. Jen samotné oslabení měny a to, že se koruna dostala nad 26 korun za euro, přispěly k tomu, že se uvolnily měnové podmínky zhruba o 75 bazických bodů ekvivalentu na úrokových sazbách s podstatně rychlejším dopadem, než by mělo případné snížení úrokových sazeb, jehož průsak do ekonomiky trvá podstatně déle,“ popisuje vliv oslabení české koruny Vojtěch Benda.
Polštář pro špatné časy
„V minulosti nás mockrát kritici peskovali za to, že rezervy jsou příliš veliké. Že budeme vytvářet kurzovou ztrátu a že bychom se jich měli zbavovat. A my jsme říkali, že je to polštář na špatné časy. Pokud chcete ovlivňovat devizový kurz směrem k oslabení, tak jste neomezeni, protože můžete v podstatě tisknout kolik peněz, kolik chcete. A neustále můžete intervenovat, ale pokud chcete tlačit kurz proti oslabování a posílit ho, tak jste limitovaní maximálně do výše devizových rezerv. A pokud je máte vysoké, přece jenom trh to vnímá, že máte silnější zbraň, než mají oni. Nemůžou přijít další Sorosové, kteří by vám mohli začít spekulovat na výrazné oslabení, protože máte větší potenciál s větší kadencí než oni,“ vyzdvihuje význam velkých devizových rezerv člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda.
(Poznámka: Rozhovor vznikl 13. března. Od té doby česká měna k euru oslabila ještě přibližně o jednu korunu a ČNB snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.)
