Češka z týmu top univerzity světa chystá model na předpověď přírodních pohrom

Změna klimatu jí dlouho připadala jako politické téma a v různých klimatických modelech se na konferencích trochu ztrácela a nevěděla, čemu věřit. Pak se ale Češka Lenka Novak dostala na Kalifornský technologický institut (zkráceně Caltech) v americké Pasadeně a stala se součástí mezinárodního týmu, jenž vyvíjí zcela nový, komplexnější klimatologický model. „Zájem o něj mají velké firmy i politici,“ říká mladá žena, která se kvůli jedinečné příležitosti vzdala pohodlné jistoty na anglické univerzitě a vydala se do slunné Kalifornie.

Caltech, opakovaně vyhlášený za nejlepší univerzitu na světě, se rozhodl sestavit prestižní tým několika desítek vědců z celého světa. Jeho cílem je sestavit zcela nový klimatologický model používající umělou inteligenci i takzvaný high performance computing – paralelní použití většího množství serverů, jež spolu komunikují. Výstupem z tohoto složitého bádání by měla být například jednoduchá mobilní aplikace, kterou by rád použil každý – dokázala by například určit, s jakou procentuální pravděpodobností se v místě, kde kupujeme dům, vyskytnou za pár let povodně nebo jiné extrémní jevy počasí.

Jednou z cest, jež by měla přispět k větší přesnosti klimatologického modelu, je větší důraz na subtropické mraky. „Jestliže jsou tyto mraky rozsáhlé (i když ne hluboké), odrážejí hodně slunečního záření,“ vysvětluje česká vědkyně s tím, že k tomuto typu mraků přihlížely i dosavadní klimatologické modely, ne ale dostatečně. Mezinárodní tým nazvaný CliMA (Climate Modelling Alliance), v němž působí, považuje právě mraky za velkou nejistotu v klimatologických modelech – i proto se na ně soustředí.

Samotná Lenka Novak je odbornicí na takzvaný jet stream (vysokorychlostní západní proudění), na nějž psala už svoji doktorskou práci na univerzitě v Readingu. Právě díky ní si prohloubila znalosti matematiky a fyziky, jež jsou pro nynější bádání na Caltechu nezbytné.

Jak ale 30letá žena říká, její cesta ke klimatologii byla velmi dlouhá. Do Anglie se její rodina přestěhovala v době, kdy jí bylo 14 let. Původně se zaměřovala na francouzštinu, zeměpis a fyziku, časem ale zjistila, že zeměpis nejde tolik do vědeckých detailů, které ji zajímají. Ke konci bakalářského studia se proto začala zajímat o paleoklimatologii, jež zkoumá klima jednotlivých oblastí v minulosti.

Jako závěrečnou práci jsem dělala rekonstrukci skotského klimatu. Vzorkovala jsem vrty v hlíně do hloubky pěti metrů, analyzovala pyly a díky nim zjišťovala, jak se měnilo klima. Díky tomu jsem pronikla do klimatologie a zjistila, že mě hlavně zajímá atmosféra. Pak následoval výše zmíněný doktorát.

Svoji budoucnost si Lenka Novak představovala v akademické sféře a na univerzitě v Readingu si zamýšlela udělat profesuru. Na jedné konferenci se ale seznámila s budoucím šéfem týmu CliMA, jenž ji nabídl, aby spolu sepsali grant pro Caltech. Vědkyně váhala – v Anglii měla jistotu dalších dvou let bádání, které by jí do budoucna zajistily pevné pracovní místo na univerzitě. Nakonec se ale rozhodla jít do Kalifornie a stát se členkou prestižního světového týmu, i když jí toto rozhodnutí zřejmě poněkud zbrzdí akademickou kariéru.

„Bylo to trochu riskantní. Nemám tolik času psát články, část času na výzkum mi zabere tvorba modelu. Je ale důležitější mít pocit, že se člověk učí a postupuje, než se dostat na nějakou pozici a pak si říct, co teď? Plán je, že nový model nejen poskytne důvěryhodnější předpověď klimatu, ale že nám také umožní publikovat působivější články,“ zamýšlí se nad svou volbou.

Unikátní na celém projektu CliMA je i jeho financování. Na tvorbu nového klimatologického modelu přispěly jen soukromé firmy, mezi nimi například Google. I to je jeden z faktorů, který vědce motivuje a také výrazně ovlivňuje jejich bádání: „Je to dynamická práce, každé tři měsíce máme nějaký cíl, jenž bychom měli splnit. Není to jen o publikacích, které se někdy v akademické sféře mohou zpozdit. Zodpovídáme za to, co se stalo. Když se něco nepodaří, musíme říct proč,“ přiznává Lenka Novak s financemi spojený tlak. „Když bude Google vědět, kde lidi nebudou moci bydlet, bude první, kdo se přizpůsobí,“ nepochybuje o motivaci internetového gigantu zaplatit klimatologický projekt, značně vzdálený od jiných aktivit firmy.

Mobilní aplikace, která by určovala pravděpodobnost například povodní v určitém místě, by mohla být hotová během jednoho roku či dvou. „Teď vytváříme model – máme dynamické jádro a procesy, k tomu se připojuje parametrizace, jako jsou třeba mraky nebo složení atmosféry,“ popisuje vědkyně s tím, že po sestavení modelu bude následovat jeho testování.

Lenka Novak je ráda, že v Evropě považují klimatickou změnu za zásadní politický problém všechny hlavní mocnosti – Německo, Velká Británie i Francie. V USA to tak pod vládou Donalda Trumpa nebylo, s nástupem demokrata Joea Bidena se už ale i tam změnila situace. Trump snížil prostředky na klima i vědu jako takovou, to se nyní mění.

Na otázku, čemu v současné klimatologii věřit – některé zprávy vyznívají až katastroficky – odkazuje Lenka Novak na známý Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC): „Je to dobrý souhrn poznatků, které přinesla věda v posledních letech,“ říká. Upozorňuje ale i na jeho slabiny, a to je přílišný důraz na stávající klimatologické modely, místo toho, aby vyvíjeli zcela nový. A právě tuto slabinu se její tým CliMA usilovně snaží napravit. Lenka Novak věří, že až lidé uvidí konkrétní předpověď, že třeba v nějakém místě budou na 90 procent záplavy každý rok, jejich skepse ke změnám klimatu zmizí a budou brát tento světový problém vážně.