Česká věda přijde až o 15 miliard. Víc dostane, jen kdo se zlepší, varuje Bělobrádek

Kámen uprostřed zelené louky a kolem něj shluk politiků, městských zastupitelů a podnikatelů v helmách a s kladívky. Podobných scén známe z posledních let spoustu. Odehrály se pokaždé, když významný zahraniční investor zahajoval stavbu nové výrobní haly za miliardy korun.

Za většinou takových projektů stála - a dodnes stojí - agentura CzechInvest. Loni takových investic dojednala sto za více než 64 miliard korun. Každý čtvrtý projekt by přitom měl být „high-tech“, tedy takzvaně s větší přidanou hodnotou.

I to je podle Pavla Bělobrádka málo, a CzechInvest by měl proto zásadně svoji politiku změnit. „Chápu, že se snaží investice soustřeďovat tam, kde je vysoká nezaměstnanost, ale to, že to nefunguje, je evidentní,“ říká Bělobrádek.

Do regionů se špatnou zaměstnaností by podle něj měly jít hlavně menší a střední podniky a CzechInvest by měl lákat hlavně investice, které využijí i unikátní české know-how, nikoli jen ty, díky kterým se postaví další výrobní linky.

Česká věda, výzkum a oblast inovací by se měla v příštích letech rychle a poměrně zásadně transformovat. Už za 3 roky přijde o výraznou část peněz, které dostává z Evropské unie. Podle odhadů by to mohlo být klidně o 11 až 15 miliard korun, což je třetina všech peněz, které na vědu-výzkum-inovace dává stát.

Ročně oblastí proteče kolem 80 miliard korun. Více než půlka z toho jsou peníze ze soukromého sektoru. Podle Bělobrádka je to přitom pořád málo. Jeho argumenty si poslechněte v úvodním videu.