Článek
Jen pár hodin po výbuchu se Seznam Zprávám podařilo spojit s Češkou Tamarou, která žije rok a půl v hlavním libanonském městě. A to jenom tři kilometry od přístavu, kde v úterý večer vyletělo do vzduchu 2750 tun ledku.
„Myslela jsem si, že to je politicky motivovaný útok. S některými kamarády jsme si vyměnili i pár zpráv a domnívali jsme se, že za explozí může být Izrael,“ popsala Tamara, která pracuje v humanitární organizaci a nepřála si uvést celé jméno, redakce ale její jméno zná.
Podle ní se jedná o další ránu pro Libanonce, kteří zažívají jednu krizi za druhou. „Vzhledem k tomu, jak vláda příliš nezvládla řešit minulé krize, nejsem optimistická ani v tomto případě,“ uvedla.
Co jste dělala, když se Bejrútem v úterý po šesté hodině večer ozvaly rány?
Kancelář naší organizace leží zhruba čtyři kilometry od přístavu. Já sedím v pátém patře a měla jsem zrovna hodinu arabštiny s mojí učitelkou. Když k explozi došlo, tak se celá budova pohnula, ale úplně původně jsme si mysleli, že to je zemětřesení.
Co se dělo pak? Vyzvala vás ochranka budovy, abyste ji opustili?
Žádné instrukce ze strany ochranky naší budovy nebyly, tak jsme šli dolů z pátého patra, kde už byli ostatní kolegové, a následně jsme opustili budovu. S mým známým jsme se pak snažili dostat autem domů, ale všude panoval chaos, provoz byl šílený, protože se všichni snažili dostat pryč. Všude byly střípky, které poletovaly. Spousta domů byla poničená a hodně lidí tak přišlo o bydlení. Lidé se navíc nemohli dostat do nemocnic, protože byly přeplněné, a museli jet daleko za Bejrút, aby se do nějaké dostali.
Jaké jste měla myšlenky bezprostředně poté, co k explozi došlo?
Myslela jsem si, že to je politicky motivovaný útok. S některými kamarády jsme si vyměnili i pár zpráv a domnívali jsme se, že za explozí může být Izrael. S Izraelem jsme totiž měli tenzi na hranicích, takže logicky se tato fáma šířila mezi lidmi. Také mě v jednu chvíli napadlo, že může začít válka, pokud by za explozí opravdu Izrael stál. Kolovaly rovněž fámy, že Izrael má zájem zničit sklady zbraní v našem přístavu. Ale doufáme, že opravdu šlo o nešťastnou náhodu a všude už nyní kolují zprávy, že vybuchlo několik tun ledku.
Pro Libanonce exploze přichází v nejhorší možné době. Země nejprve minulý rok zažila revoluci, následně přišel ekonomický kolaps, koronavirová krize a nyní exploze v přístavu. Myslíte, že se s tím libanonská vláda vypořádá?
Lidé tu opravdu zažívají poslední dobou jednu krizi za druhou, nedokážu si představit, co to bude znamenat pro budoucnost Libanonu, a vzhledem k tomu, jak vláda příliš nezvládla řešit minulé krize, nejsem optimistická ani v tomto případě. Ukázalo se, že vláda krize nezvládá. Je tu řada problémů na poli politiky, chudoby, ekonomiky. Takže tento problém, který se stal včera, se jenom nabaluje na předchozí nestabilitu. Spousta lidí je už nyní pod hranicí chudoby, včetně uprchlíků a Libanonců.
Média dlouhodobě referují o velké nestabilitě i zoufalosti občanů vůči libanonské vládě. Na sociálních sítích se navíc množí názory, že katastrofě mohla vláda předejít. Jaký na to máte názor?
Pokud skutečně vybuchlo několik stovek tun ledku, tak si všichni klademe otázku, proč vláda nechává v přístavu skladovat takové množství dusičnanu amonného a proč se toho nezbavila. Takže je v tom celá řada otazníků a je to tragické hlavně v tom, že se to nemuselo stát. Je to jenom další střípek do mozaiky, který ukazuje, jak libanonská vláda zklamala ve všem. Této katastrofě se dalo předejít, kdyby veřejní činitelé nad problémem nezavírali oči.
Na podzim proběhla revoluce, kdy se Libanonci postavili proti vládě. Vyvolá tohle podle vás další vlnu protestů?
Ano, lidé už na podzim řekli, že toho mají dost a chtějí nový systém. Ale nepovedlo se to, takže místní jsou devastovaní hlavně tím, že už nevědí, jak dál. V zemi je obrovská korupce a lidé, kteří měli prsty v občanské válce z devadesátých let, jsou ve vedení dodnes a zruinovali tuto zemi.
Země navíc vyjednává od jara s Mezinárodním měnovým fondem o půjčce na záchranu ekonomiky. Jak jednání dále probíhají a je šance na úspěch?
Tato jednání jsou teď na bodu mrazu, protože jsou rozepře ve vládě. Ale jedná se jenom o další problém a řada z nich se ukázala jako klíčová již včera. Když jsem se chtěla dostat domů, tak všude byly zacpané silnice, do kterých vláda neinvestovala několik dekád, nemocnice jsou podfinancované a ve špatném stavu, lidé jsou pod hranicí chudoby. Máme velké výpadky elektřiny, takže vláda musí nemocnicím zařídit, aby k výpadkům nedocházelo a lidé zasaženi explozí byli ošetřeni.
Exploze navíc zničila skladiště obilí a poničila domy tisícovkám lidí. Jak se tohle nyní řeší?
Některé hotely a ubytovny nabídly lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou, ubytování zdarma. Samozřejmě, že největší krize je v Bejrútu, ale hodně lidí ze střední třídy má prázdninové domy v horách, takže je nabídli těm, kdo nemají teď nic. Je tu velká vlna solidarity, všichni si snaží pomáhat. Řada lidí, kteří přišli o domov, mají známé za Bejrútem, takže za nimi jeli.
Exploze skladu v přístavu znamená velký problém i pro dovoz surovin, léků, paliva a dalších věcí. Jak se to bude řešit?
S tím nastane velký problém. Libanon importuje palivo, jídlo, léky, takže máme problém importovat cokoliv. Problém je také s dovozem lékařského vybavení. Importy léků zatím dotuje vláda, ale je otázkou, jak ještě dlouho. Už před několika týdny jsme měli problém s importem paliva, které sice dorazilo, ale nebylo použitelné. Pro obyvatele to znamenalo obrovské výpadky elektřiny, nefungovaly ani semafory. Takže pro nemocnice to teď navíc znamená, že se nemohou spoléhat ani na elektřinu. Paliva navíc bude nedostatek ještě víc.
Bejrút pohledem z dronu.Video: AP
