Češka v Argentině: Vysněnou cestu překazila koronakrize, teď čeká na návrat

V Buenos Aires, argentinské metropoli, se momentálně nachází Češka Radka Staňková. Ta se se svým přítelem z Norska vydala na začátku ledna do Chile s plánem procestovat Latinskou i Severní Ameriku v dodávce přestavěné na míru. V plánu bylo cestovat rok nebo dva – z chilského Santiaga se dvojice vypravila na jih do oblasti Patagonie a Ohňové země v Argentině.

Vysněnou cestu ale hned zkraje překazila koronavirová krize. „Kontaktovali jsme naše známé jak v Chile, tak v Argentině, jestli nemají nějaké informace o možném uzavření hranic. Oba naše kontakty nám sdělily, že o ničem takovém zatím neslyšely a že se doporučuje pouze zvýšená hygiena. Na základě toho jsme se rozhodli pokračovat dále na jih do Ushuaiy, což se později ukázalo jako naše největší chyba,“ popsala cestu Staňková. „Dva dny jsme se pohybovali mimo signál, a když jsme konečně dorazili do Ushuaiy, nejjižnějšího města na jihoamerickém kontinentu, dozvěděli jsme se, že Argentina hodlá druhý den uzavřít hranice. Zůstali jsme uvěznění na ostrově, odkud se dá dostat jenom skrze chilské území,“ uvedla.

Na konci března Argentina zákaz vycházení a další přísná opatření skutečně vyhlásila. Čtyřiačtyřicetimilionová jihoamerická země má v tuto chvíli necelé čtyři tisíce nakažených. A podle oficiálních informací 192 obětí. Cestovatelská dvojice se zákaz vycházení rozhodla přečkat v lesích – dodávka, kterou sama přestavěla a nechala si ji poslat z Norska do Chile, byla vylepšená třeba o dieselové topení i solární panely. „Po státních hranicích se začaly uzavírat i regionální hranice. V Ushuaie stály na každém rohu policejní hlídky a zátarasy. Policie nás kontrolovala i při výjezdu z města a chtěla vidět, kam máme namířeno – pro to, že spíme v naší obytné dodávce, neměla pochopení,“ řekla Seznam Zprávám Radka Staňková.

„Nakonec jsme se s policisty dohodli, že pojedeme do dalšího většího města. Místo toho jsme ale zamířili do lesů asi 100 km od Ushuaiy, kde jsme strávili celkem 12 dní. Tenčící se zásoby jídla a hlavně plynu na vaření nás donutily vrátit se zpět do civilizace. Také jsme chtěli vědět, jak se situace vyvíjí a jestli bude karanténa prodloužena, což se bohužel stalo,“ poznamenala Staňková. Po návratu do Ushuaiy si pár přes známé pronajal byt na dobu neurčitou. Ubytovací zařízení jako hotely cizince nepříjímaly, naopak některé ubytované začaly vyhazovat.

Dvojice začala zjišťovat, co bude dál. Zkontaktovala českou i norskou ambasádu v Buenos Aires – a přišel další zádrhel. Ohňová země je souostroví ležící na jižním cípu jihoamerického kontinentu a podle obou ambasád nebylo možné páru kvůli jejich poloze pomoci. „Smířili jsme se tedy s tím, že v Ushuaie budeme muset nějakou dobu zůstat. Byli jsme rádi, že oproti životu v dodávce máme tekoucí teplou vodu, splachovací záchod a relativně velký prostor. Od dveří našeho bytu ke dveřím balkonu to bylo přesně deset kroků. Dny se ale postupně začaly slévat a my jsme pomalu propadali letargii,“ popsala Češka. Po Velikonocích ale dostala e-mail od české ambasády. Informovala ji o tom, že se chystají repatriační lety do Frankfurtu a Madridu.

„Ambasáda nabádala všechny turisty, kteří doposud neopustili zemi, aby tak učinili – že se frekvence repatriačních letů snižuje a brzy už třeba nebude šance žádná. Rozhodli jsme se tedy, že uděláme vše pro to, abychom se mohli vrátit zpět do Evropy. Ten samý den jsme dostali oznámení o tom, že je možné se letecky přepravit z Ushuaiy do Buenos Aires. Bez dlouhého rozmýšlení jsme si tedy zarezervovali letenky a kontaktovali ambasádu s tím, že bychom chtěli využít španělský repatriační let do Madridu,“ uvedla Staňková. Dodávku se dvojici po domluvě s úřady podařilo „ustájit“ v Ushuaie, načež se pár přemístil do Buenos Aires.

V argentinské metropoli měla Staňková s přítelem v plánu zůstat jen dvě noci, počkat tam na španělský repatriační let – komerční lety do Evropy v době karantény vůbec nelétají. „Od české ambasády jsme dostali seznam hotelů, které jsou i v době pandemie stále otevřené a ubytovávají cizince. Většina z nich ale byla dalece nad naše finanční možnosti, nebo byla plně zabookovaná. Zkusili jsme kontaktovat několik pronajímatelů Airbnb, ale od všech se nám dostalo negativní odpovědi. Nakonec se nám podařilo najít relativně levný hostel v centru Buenos Aires,“ popsala Češka. Španělský let, kterým se pár měl dostat do Evropy, ale nedostal povolení. A byl o týden odložen.

„V pondělí 27. dubna byla naše další šance na odlet, ale let byl bohužel hned plný. Ambasáda nám napsala, že na nás se nedostalo. Žádný další let není momentálně vypsaný, tak nám nezbývá nic jiného než čekat a doufat, že se brzo naskytne šance na návrat domů,“ podotkla Staňková. Ani návrat česko-norské dvojice, až na něj dojde, nebude jednoduchý. „Před cestou jsme podali výpověď v práci, prodali byt a celý náš majetek se smrskl na několik krabic v garáži u přítelovy mamky. Zatím netušíme, jak se případně dostaneme z Madridu do Osla, kde budeme trávit povinnou 14 denní karanténu, kde budeme bydlet poté, ani jak a jestli se nám podaří najít si práci,“ vyjmenovala Češka.

V Buenos Aires je dvojice už přes týden. „Existenčně nám nic nechybí. Supermarkety zůstaly otevřené a potravin je dostatek. Nezaznamenali jsme žádné nákupní šílenství, třeba vyprodaný toaletní papír nebo roušky. Od dalších cestovatelů jsme zaslechli příběhy o nedůvěře vůči cizincům či případech, kdy na ně místní volali policii, my jsme se s ničím takovým ale osobně nesetkali. V Ushuaie nás sice policisté kontrolovali několikrát, vždycky byli velmi profesionální a milí,“ řekla Seznam Zprávám cestovatelka. „V Buenos Aires navíc máme u domu pekárnu, kam si každý den chodíme pro snídani a majitel nám často přibalí nějaký sladký zákusek jako pozornost podniku,“ podotkla.

Češka popsala, jak se zákaz vycházení podepsal na jejím psychickém stavu. „Máme střechu nad hlavou, dostatek jídla, jsme zdraví a v neposlední řadě máme jeden druhého. Co se týče duševního zdraví, tak to je jiná kapitola. Cítíme se jako zvířata v kleci, chybí nám pohyb a čerstvý vzduch. Špatně spíme a málo se hýbeme, dny ubíhají a každý je stejný jako ten předchozí. V podstatě zabíjíme čas a čekáme na šanci na návrat domů, kde si snad budeme moct protáhnout nohy při procházce delší než okolo bloku,“ povzdechla si.

Staňková si pochválila komunikaci české ambasády, která podle ní jednala rychleji než ta norská. „Velmi si vážíme přístupu obou ambasád. Ze začátku jsme měli dojem, že ani jedna z nich není příliš nápomocná a že s námi nekomunikují. S odstupem času si ale myslím, že to bylo tím, že nám opravdu nemohli nijak pomoci dokud bylo letiště v Ushuaie uzavřené. Od té doby je komunikace s českou ambasádou na jedničku. Jelikož přítel je cizinec, který nemá v Čechách povolení k pobytu, tak je pro nás jedinou možností, jak zůstat spolu, návrat do Norska, kde já naštěstí povolení k pobytu mám. Česká ambasáda nás proto odkázala na norskou ambasádu, která se nyní snaží zajistit místa v letadle pro nás pro oba. I tak ale zůstávají v kontaktu a informují nás o letech dříve než Norové,“ uzavřela Češka.

Podle informací z Ministerstva zahraničních věcí je v podobně svízelné situaci jako Radka Staňková asi 120 Čechů. Ti se v malých skupinkách nachází v různých zemích po světě a ambasády, které tyto státy mají na starost, pak vyjednávají s diplomatickými misemi napříč Evropskou unií.

Projekt repatriace Čechů ze světa zpět do Česka skončil v polovině dubna – od poloviny března sem Ministerstvo zahraničí dostalo více než pět tisíc Čechů a napomohlo dopravit se domů i 934 Evropanům a 68 občanům dalších států. I po oficiálním ukončení repatriace se teď jedná o návratu oněch zhruba sto dvaceti lidí z České republiky.

Podle mluvčí MZV Zuzany Štíchové se v poslední době podařilo vyjednat třeba návrat čtyř Čechů z Cookových ostrovů ve Francouzské Polynésii. Nebo návrat zbývajících turistů z Peru, který české úřady vyjednaly se švýcarskými. „To byli lidé, kteří se nedostali na repatriační let, protože byli například uvěznění v hotelu kvůli karanténě. Podařilo se nám je umístit do švýcarského letu, takže už jsou také zpátky,“ řekla Štíchová Seznam Zprávám před víkendem.

V jednání s belgickými úřady je například návrat českých turistů z Alžírska a Ghany. Jde o skupiny o nejvýše pěti lidech. „Předpokládám, že jejich návrat je záležitostí maximálně nejbližších týdnů. Je to aktuální záležitost a my se ji snažíme řešit, jak nejrychleji to jde. Ale ve chvíli, kdy do oblasti není plánován unijní let, naše možnosti jsou samozřejmě omezené a apelujeme pak i společně s dalšími zeměmi na to, aby se vyslalo jedno letadlo – takzvané sběrné – v rámci Evropské unie, které by tam evropské občany nabralo,“ popsala mluvčí MZV způsob, jakým se v tuto chvíli řeší návrat Čechů a Evropanů obecně zpět na starý kontinent.