Článek
Svět rozdělování evropských dotací je plný paradoxů a Seznam objevil další z nich.
Řada českých vinařů totiž dostává podporu z bruselských fondů navzdory tomu, že doma úřady zařadily jejich vína na černou listinu kvůli špatné kvalitě - odhalily v nich příliš vysoké množství vody nebo kyselin.
V záznamech Státní zemědělské a potravinářské inspekce a zároveň v dokumentech o dotacích objevil Seznam řadu stejných jmen.
Například vinařství sídlící nedaleko Hodonína, které loni na podzim získalo z Operačního programu Rozvoj venkova 8 milionů korun na zvýšení kvality lahvových vín. Avšak v obchodech narazili inspektoři potravinářské inspekce na vína stejného vinaře, v nichž bylo nadlimitní množství kyseliny citronové. Inspekce za to vinaři uložila pokutu přesahující 60 000 korun.
Podobných příkladů je v dokumentech, které mohl Seznam prostudovat, víc.
Vinařství u Břeclavi, kterému byla na začátku léta 2016 přiklepnuta bezmála šestimilionová dotace na vylepšení technologie, mělo podle inspekce ve vínech takové nedostatky, že to bylo důvodem k udělení pokuty 50 tisíc korun.
Ministerstvo: Brusel nám svázal ruce
Obě instituce - jak intervenční fond rozdělující dotace, tak potravinářská inspekce rozdávající pokuty - sice patří pod stejné Ministerstvo zemědělství, ale ani to neznamená, že by se paradoxní praxe dala snadno zastavit.
Ministerstvo totiž říká, že s ní nemůže nic dělat. Evropská komise prý automatické vyřazení vinařů z dotačního programu kvůli falšování vína zakázala.
„V roce 2015 jsme to ověřovali u Evropské komise," říká náměstek ministra zemědělství Jiří Šír. „Za porušení, falšování a podobně musíme postihnout vinaře prostřednictvím sankcí, které ukládá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, nesmí to mít ale vliv na přidělování dotací z prvního pilíře společné zemědělské politiky na restrukturalizaci vinic a investičních opatření,“ dodal s tím, že podle Bruselu prostě nelze trestat vinaře za jeden stejný prohřešek dvakrát.
Měli by je trestat, ne dotovat
Předseda zemědělského výboru Sněmovny Jaroslav Faltýnek (ANO) přesto ministerstvo kritizuje. „Nechápu, jak může dopustit, že firmy dostávají dotace na dotační tituly typu investice do přidávání kvality vinařských produktů a zároveň do vína nalejí vodu. To je absurdní,“ rozčiluje se.
Současnou praxi kritizuje i Svaz vinařů. „Pro nás je to docela tristní. Podnikatel by měl být za pančování vína trestně odpovědný, měl by jít do vězení, tak jak je to v Rakousku nebo v Německu. U nás mu dáme malou pokutu a ještě mu dáme dotaci, aby se nezlobil,“ stěžuje si prezident svazu Tibor Nyitray.
Dotace dávat musíme
Ministerstvo zemědělství trvá na tom, že v tuto chvíli není možné souběhu dotací a pokut zabránit.
Zároveň však říká, že už na podzim by se podmínky pro vinaře, kteří chtějí čerpat dotace a zároveň dostávají pokuty za pančování vína, mohly změnit. „Připravíme konkrétní návrhy, jak by mohly vypadat podmínky do programu Rozvoj venkova. Mohly by znemožnit účast těchto firem v programu," uvedl náměstek Šír a slibuje, že ministerstvo tuto možnost znovu projedná s Evropskou komisí. „Budeme chtít vědět, zda toto je v souladu s evropskými předpisy. A pokud to v souladu bude, zavedeme to do pravidel.“
Zpřísnění podmínek kolem prodeje sudového vína přinese také novela vinařského zákona, která vejde v platnost 1. dubna. Díky ní by mělo být snadnější dosledovat, kdo konkrétně víno falšuje. Zda skutečně vinař, nebo až samotný prodejce.
