„Česká protiruská psychóza“ má podle ruského velvyslance zakrýt problém s covidem

„Evropská unie a služba pro vnější činnost EU uvedly, že otázka vyhoštění diplomatů je výlučně v kompetenci členských států. Chci věřit, že si vzaly ponaučení z hrubé politické chyby, kterou udělaly v roce 2018,“ uvedl v sobotu Čižov pro agenturu TASS. EU tehdy podle něj zjistila, jak Rusko „v podobných případech reagovalo a bude reagovat“.

Ruští diplomaté totiž v roce 2018 museli – nejen v zemích Evropské unie – hromadně opouštět své posty kvůli případu otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Británie vinila stejné ruské agenty, které nyní podezírá Česko v případě explozí ve Vrběticích z roku 2014. Z více než 25 zemí světa se tak tehdy muselo vrátit kolem 150 ruských diplomatů. Rusko tehdy reagovalo stejnou kartou.

„Český příběh není izolovaná epizoda. Je to součást současné protiruské psychózy Západu. Není to už ani hysterie, je to vskutku psychóza, naprosto klinický případ,“ prohlásil nyní ruský vyslanec při EU. O „masové protiruské psychóze“ tento týden v reakci na české vyhoštění ruských diplomatů hovořil i mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Čižov dále mimo jiné uvedl, že v současné diplomatické roztržce jde podle něj jen o další snahu odvést pozornost občanů od vnitřních problémů, kterými jsou například zpožděné dodávky vakcín proti covidu-19 v evropské sedmadvacítce.

„Jistě jde o další pokus odvrátit pozornost vlastních občanů od domácích obav, jak v zemích EU, tak v dalších západních státech. Vezměte si jako příklad situaci s očkováním, s dodávkami vakcín do EU. Ta se přesouvá do právní oblasti, protože Evropská komise přichází s žalobou významného britsko-švédského výrobce,“ uvedl Čižov s odkazem na situaci mezi Unií a firmou AstraZeneca kvůli zpožděným dodávkám vakcíny.

Diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou vypukla 17. dubna po zveřejnění důvodných podezření české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva na oplátku domů poslala 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě.

Rusko zároveň označilo český postup za nepřátelský akt a jeho zdůvodnění za absurdní, nepřátelské a provokační. Ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Pro list The New York Times se o dojmy ze situace podělil Michal Kořan, zakladatel a předseda rady Global Arena Research Institute. Ten popsal eskalující spor jako „nejzávažnější krizi česko-ruských vztahů“ od doby, kdy Sovětský svaz v roce 1968 napadl tehdejší Československo, aby rozdrtil snahy pražského vedení vytvořit „komunismus s lidskou tváří“.

Česku již vyjádřila podporu řada západních zemí, včetně Spojených států, Británie či Německa. Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko pak tento týden na znamení solidarity oznámily vyhoštění ruských diplomatů. Symbolické vyhoštění diplomatů v solidaritě s Českou republikou lze očekávat také od dalších evropských zemí, jak podle TASS uvedl ředitel Ruské rady pro mezinárodní vztahy Andrej Kortunov. Na otázku, jaké další státy by se mohly k solidární akci připojit, Kortunov odpověděl, že nejtvrdší postoj k Rusku zaujímají tradičně země ve východní části Evropy. Západní, stará Evropa je podle něj zdrženlivější a o diplomatickou válku nestojí.

„Bude záležet na jednotlivých politicích, ale logika říká, že se takové činy dají očekávat spíš z východní části EU než ze západní nebo jižní,“ řekl Kortunov. Za Prahu se již postavilo rovněž NATO a EU.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve středu uvedl, že EU důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. EU také odsoudila nepřiměřenou ruskou reakci a hrozby vůči Česku. V pondělí šéf unijní diplomacie uvedl, že se země EU nechystají podpořit český postup koordinovaně, Praha o to v té době podle něj ani nepožádala. Nevyloučil ale, že se situace může změnit.

Ruského chargé d’affaires si pak v pátek předvolalo i americké ministerstvo zahraničí, aby vyjádřilo znepokojení nad destabilizujícími akcemi, které Rusko nadále provádí napříč euro-atlantickým prostorem, informovalo na svém Twitteru velvyslanectví USA v Praze. Diplomat Sergej Košelev však na schůzce obvinění „důrazně odmítl“.

Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy se vyostřily už poté, co USA v polovině dubna uvalily na Rusko sankce a vyhostily deset jeho diplomatů. Washington to označil za odpověď na údajné vměšování Ruska do listopadových voleb v USA či na kybernetické útoky na americké vládní instituce a soukromé firmy pod taktovkou Moskvy.