Česká policie řeší každý den dva případy korupce

Přesné číslo se nedá zjistit, protože část případů korupce zůstává policii skryta: nikdo je neohlásí. Dostupné údaje se tak týkají případů, které policie šetří. A těch je každý měsíc v průměru několik desítek a policisté jich většinu objasní. Za celý loňský rok policie registrovala 218 případů přijetí úplatku a 431 případů úplatkářství. To jsou téměř dva případy denně.

Mezi případy, které Policie ČR řeší, patří hlavně takzvaná malá korupce. Jde například o pokusy uplácení policistů v případě menších přestupků či pokusy o sjednání výhod při komunikaci s úřady. Naopak velká korupce se pak týká třeba státních zakázek či zneužívání veřejných peněz.

Případem malé korupce se museli policisté zabývat koncem listopadu loňského roku. Hlídka zastavila v pražských Letňanech opilého řidiče, který jel v protisměru. Hlídce nabídl úplatek tři tisíce korun a následně nadýchal 2,5 promile. „Můžeme se domluvit, kolik chcete? Přijede žena a dá vám peníze. Může to tak být, třeba tři tisíce,“ nabízel hlídce řidič. Za podplácení a ohrožení pod vlivem návykové látky mu hrozí až šest let vězení.

Případů velké korupce se v posledních letech objevilo v ČR hned několik. V porovnání s počtem případů malé korupce jde čistě statisticky o prakticky výjimečné případy. Co se týče hodnoty úplatků, jde ale naopak o nesrovnatelně vyšší částky.

Nejvyšší trest si ze všech zmíněných vyslechl bývalý ministr zdravotnictví David Rath. V první kauze dostal loni pravomocně sedm let za úplatky při rekonstrukci zámku v Buštěhradu u Kladna. Letos v lednu dostal ve druhé větvi případu osm let za úplatky například při rekonstrukci středočeských nemocnic či nákup sanitek. Protože se v Česku tresty nesčítají, byl Rathovi stávající sedmiletý trest o rok prodloužen.

Česká republika se v každoročním indexu vnímání korupce sestavovaném společností Transparency Internationai meziročně propadla o šest míst. Se stejným skóre se dělíme o 44. příčku s Gruzií. „V České republice skandály z poslední doby týkající se předsedy vlády a jeho snah získat veřejné prostředky pro jeho firmu skrz dotace EU ukazují na zarážející nedostatek politické integrity,“ píše se ve zprávě Transparency International. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko a Nový Zéland, nejhůře Somálsko a Jižní Súdán. Slovensko skončilo 59.

V posledních letech se stabilním zlepšováním v indexu Transparency International může chlubit například Estonsko. Země je momentálně na 18. příčce se skóre 74 ze 100 (ČR dosáhla na skóre 54). Podle dat Evropské komise vnímá estonské soudnictví jako zkorumpované pouze jeden Estonec ze sedmi a jeden z pěti věří, že je zkorumpovaná policie.

Estonská vláda schválila antikorupční strategii pro období 2013–2020. Mezi tu patří například kurzy pro všechny členy estonských rad a sněmů, aby lépe dokázali identifikovat střet zájmů. Velkou roli hraje i svoboda médií, která je podle organizace Freedom House v Estonsku jedna z největších na světě spolu s dalšími pobaltskými a severskými státy.

Oprava 17. 2. 2020: V původní verzi textu bylo nesprávně uvedeno, že David Rath dostal loni pravomocně trest sedmi let i za úplatky při opravě gymnázia v Hostivici. Kauza opravy gymnázia v Hostivici se však Ratha netýkala, nebyl v ní ani obviněn. Davidu Rathovi i čtenářům se za nepřesnost omlouváme.