Článek
V tiskové zprávě o tom dnes informovala Česká národní banka. Vydáno je 3200 mincí v běžném a 8000 ve špičkovém provedení. Autorem mince je sochař a medailér Josef Oplištil.
Nominální hodnota mincí 5000 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje především aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Mince lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů ČNB. Například na stránkách České mincovny je u mince ve standardním provedení cena 25 690 korun a u špičkového provedení 26 090 korun.
Vedle hradu Buchlov vydala centrální banka v rámci série zlatých pamětních mincí Hrady České republiky mince s motivy hradů Kost, Bezděz, Bouzov, Pernštejn, Zvíkov, Rabí, Veveří, Švihov a Bečov nad Teplou. K výrobě všech mincí z cyklu ČNB použila 1653 kilogramů zlata.
„Každá zlatá mince z cyklu Hrady v sobě snoubí tři pozitiva - propagaci památky, uměleckou hodnotu mincí a uchovatele hodnoty. Hradní objekty byly vybrány na základě návrhů Národního památkového ústavu a reprezentují různé typy hradní architektury v České republice,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Upozornil, že na jaře banka začne vydávat sérii zlatých mincí věnovaných vybraným městským památkovým rezervacím Čech a Moravy. „Na první z nich bude figurovat město Cheb,“ dodal guvernér.
Na lícní straně nové mince je vyobrazena silueta hradu Buchlov, do které jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Při pravém spodním okraji mince se nachází název cyklu HRADY, text ČESKÁ REPUBLIKA a značka České mincovny, která pro Českou národní banku mince vyrazila. Při levém spodním okraji je umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky 5000 Kč.
Dominantou rubové strany mince je realistické zpodobení hradu. Při spodním okraji mince se nachází ročník ražby 2020 a text HRAD BUCHLOV, vyraženy jsou zde také iniciály autora mince.
Hrad Buchlov byl založen jako strategická obranná pevnost a středisko se soudní pravomocí. Hrad vystavěný na přelomu románsko-gotického období byl později přestavěn v renesančním slohu. V roce 1520 přešel do soukromého držení a od 16. do 18. století jej postupně vlastnily moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl, Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů. Největší stavební úpravy provedl v 16. století rod ze Zástřizl. Státní hrad je od roku 2002 národní kulturní památkou.
