Článek
Dostanou-li se nebezpečné mikroorganismy či viry na povrch nového speciálního papíru, zmizí do půl hodiny. Vědci pracují na tom, aby se tato doba ještě zkrátila a koronavirus zanikl už do deseti minut. Dosud se přitom koronavirus na papíru nebo kartonu drží až 48 hodin.
Původně se přitom badatelé z Akademie věd spolu se severočeskou papírnou pustili do vývoje papíru, který měl pomoci v boji s jinými formami nákaz. Nyní, kdy po letech výzkumu ověřují účinnost papíru německé laboratoře – čímž technologie získá nezávislý posudek –, je zřejmé, že je účinný i v zápolení s covidem. „Země třetího světa chtěly zamezit šíření nákaz prostřednictvím peněz a jízdenek,“ vzpomíná na začátek vývoje Jiří Sobek z Akademie věd České republiky. „Během tří let jsme vyvinuli antibakteriální papír, jehož součástí jsou speciální nanostrukturní komplexy zinku a stříbra.“
Pandemie koronaviru zájem trhu akcelerovala a přidala další požadavek – papír má být účinný nejen proti bakteriím, ale měl by ničit i viry, konkrétně SARS-CoV-2. Což se podařilo. Umožňuje to jedinečný mix kovů, který objevili vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
Výsledkem práce badatelů a technologů ze severočeské papírenské společností SPM – Security Paper Mill je tedy papír obsahující plnivo, jež dokáže během půl hodiny zlikvidovat všechny koronaviry, bakterie a kvasinky na jeho povrchu. Co přesně zapříčiňuje smrt mikroorganismů, vědci ještě nevědí, roli ale hrají komplikované enzymatické procesy, při nichž iont zinku nebo stříbra zpomalí aktivitu viru či bakterie a tím je odsoudí k zániku. Vědci ale musí namíchat správný koktejl zinečnatých nebo stříbrných solí – ne všechny kombinace totiž mají správné účinky. Čeští chemici chtějí svou recepturu ještě vylepšit. „Míříme k tomu, aby se sto procent viru deaktivovalo už za deset minut,“ dodává Sobek.
Jiří Sobek z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Ve světě podle něj nemají srovnatelnou konkurenci. „Výzkumníci ze Slovinska sice přišli s virucidním postřikem papíru, jejich technologie má ale řadu nevýhod: jednak se neprokázala její schopnost rychle ničit viry, navíc postřik neumožňuje probarvování papíru ani kvalitnější tisk. Především ale není kompatibilní s bezpečnostními prvky používanými na bankovkách, ceninách nebo šecích, což byl jeden z hlavních požadavků českého týmu,“ upozorňuje Jana Bečvářová z Akademie věd.
Aktivní látky výzkumníci v několika fázích výroby přimíchávají přímo k pomleté celulóze, čímž docílí rovnoměrného rozmístění plniva v celé hmotě papíru. „To znamená, že i u bankovek při všelijakém ohýbání, mačkání nebo odírání v peněžence se možná vydrolí horní vrstvy papíru, ale bakterie a viry narazí na další vrstvy, kde je to plnivo aktivní,“ vysvětluje vědec Sobek.
Výroba speciálního papíru ve Štětí.
Vedle finančního sektoru by podle něj anticovidový papír mohl najít využití ve zdravotnických zařízeních, která se starají o infekční pacienty, ale také ve veřejné správě – v úřadech policie či vojska k archivaci dokumentů. Dlouhodobé testy totiž prokázaly, že zinek a stříbro účinkují i po delším časovém úseku a současně nijak neovlivňují barevnou kvalitu papíru ani tisku.
Technologie by mohla být vhodnou volbou i pro potravinářský průmysl, kde by nahradila například stávající papírové sáčky na pečivo nebo jiné obalové materiály. „Možné by to jistě bylo, komplexy, které jsme vyvinuli, jsou zcela zdravotně nezávadné a bezpečné. Jsou nerozpustné, takže by se do potravin nevylučovaly. K použití v potravinářském průmyslu je ovšem potřeba další testování, schválení od příslušných úřadů, a to zatím nebylo naší prioritou,“ říká Jiří Sobek.
Papírna ze Štětí již nyní registruje poptávky z Ruska, Německa nebo Číny a počítá s výrobou okolo dvaceti až padesáti tisíc tun speciálního papíru ročně. A několik desítek tun hygienického papíru bez anticovid funkce, zato likvidujícího bakterie na jízdenkách a dalších ceninách je v oběhu už na africkém kontinentu.
