Česká filharmonie začne přenášet své koncerty živě na internetu, oznámil její šéf

Generální ředitel České filharmonie před měsícem obhájil svůj post. Do konkurzu se přihlásil jako jediný uchazeč, Marečka jmenoval ministr kultury Daniel Herman. Seznamu šéf České filharmonie řekl, co se bude dít v Rudolfinu příští rok a jaké fenomény mění klasickou hudbu.

Pane řediteli, vy jste znovu obhájil post ředitele České filharmonie, pojďme na začátek říct, proč jste se rozhodl jít do druhého volebního období? 

Neváhal jsem vůbec, protože u symfonického orchestru se plánuje hodně dopředu. A když máte nějaký projekt, tak trvá dlouho, než se ho podaří realizovat. S kolegy jsme za šest let udělali část práce, ale hodně jí ještě bylo před námi. Proto jsem se rozhodl ucházet o pokračování s Českou filharmonií - a jsem rád, že mám tu možnost pracovat tady dál.

Co je podle vás v poslední době největší úspěch České filharmonie?

Změn bylo hodně. Jednoznačně největším úspěchem je příchod Jiřího Bělohlávka do funkce šéfdirigenta, protože je to v současnosti nejznámější český dirigent ve světě. Spojení český orchestr a slavný český dirigent báječně funguje u nás, ale hlavně v zahraničí, kde je o Českou filharmonii velký zájem.

Získali jsme díky tomu velký nahrávací kontrakt na komplet Dvořákových symfonií, Janáčkovy skladby, Smetanovy, Martinů, natáčíme nejenom pro televizi, ale i pro Unitel, který potom distribuuje koncerty do celého světa, a to všechno je díky Jiřímu Bělohlávkovi, i díky tomu, že ten orchestr zase má autentický český zvuk.

A druhou věc, kterou bych rád zmínil: Chodí na nás publikum. A to přesto, že jsme přidali jeden abonentní koncert. Dřív hrála filharmonie ve čtvrtek a v pátek, teď hraje i ve středu - přesto se návštěvnost nesnížila, ale naopak. Dřív byly koncerty vyprodané asi z 65 procent, dnes z 95 až 100 procent. To je báječné pro muzikanty, oni potřebují mít plný sál. To se pak hraje úplně jinak a také se dobře potom plánují sezony.

Co připravujete pro příští rok? 

Připravujeme projekt, kterému říkáme digitální koncertní síň. Je to projekt, který děláme s Ministerstvem kultury, je dvouletý. Začneme nakupovat a instalovat technologie, které umožní přenášet koncerty a vzdělávací pořady z Rudolfina přímo po internetu. Primárně to chceme do škol, aby v hodinách hudební výchovy měly děti možnost slyšet velký opravdický symfonický orchestr, ale také se třeba seznámit s jednotlivými nástroji a s jednotlivými hráči. A vedle toho budeme pochopitelně přenášet i koncerty - a to bude nejenom pro základní školy, ale i třeba pro střední školy a pochopitelně pro zájemce, kteří si to předplatí, nebo zaplatí jeden konkrétní koncert a nemohou se dostat do Rudolfina a chtějí ho vidět. Tak i pro ně budeme mít nabídku.

Pojďme k světovému fenoménu, filmové hudbě. Když přijde nabídka ze zahraničí, že chtějí nahrát tu a tu filmovou hudbu, přijmete? 

Málokdy. Protože Česká filharmonie se profiluje v pražském prostředí jako orchestr, který hraje klasickou klasiku, ale samozřejmě čas od času, řekněme jednou za pět let, přijde nabídka, kdy natáčíme hudbu filmovou. Není tajemstvím, že pro producenty z Hollywoodu je Evropa rájem, protože tady dostanou kvalitativně totéž za pětinové náklady, někdy dokonce i lepší výsledek.

Platí to i například pro hudbu do počítačových her?

Platí. To je teď nejnovější fenomén, kdy opravdu dobří skladatelé píšou hudbu k počítačovým hrám, a protože to je velký byznys, tak se to nahrává živě, stejně jako filmová hudba. Naši členové nedávno, asi před půl rokem, natáčeli právě hudbu k jedné japonské počítačové hře.