Článek
Poslední nahrávka Mé vlasti pod taktovkou Jiřího Bělohlávka vznikla v roce 2014 a byla vydána ke stému výročí založení Československa. Kvůli pandemii se natáčení Mé vlasti se současným šéfdirigentem a uměleckým ředitelem uskuteční o téměř dva roky dříve, než bylo původně v plánu. V jarních měsících plánuje ČF další projekt – hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša natočí s ČF Zrání a Pohádku léta od Josefa Suka. ČTK o tom informoval mluvčí ČF Luděk Březina.
„Má vlast provází Českou filharmonii od jejích počátků. V roce 1925 ji Václav Talich uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl živě přenášen rozhlasem, a o čtyři roky později se stala i prvním dílem, jež Česká filharmonie nahrála na desku. Od té doby orchestr Mou vlast natáčí s většinou svých šéfdirigentů, a nyní tedy i se současným šéfem Semjonem Byčkovem. V příštích sezonách bychom s ním vedle Mahlerovského cyklu rádi nahráli i další podobně významná díla českého repertoáru, mimo jiné symfonie Antonína Dvořáka či Janáčkovu Glagolskou mši,“ uvedl generální manažer ČF Robert Hanč.
Má vlast hrála v dějinách ČF významné místo. Její první úplné provedení se konalo v roce 1901 ve smíchovském pivovaru. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby filharmonici vystoupili v Berlíně a v Drážďanech, šéfdirigent Václav Talich dal jako vzdorné gesto na program právě Mou vlast. Tutéž skladbu v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkůvzdání“ za osvobozené Československo a po 45 letech vybral Mou vlast opět na program koncertu k prvním československým svobodným volbám po roce 1989.
V listopadu 2020 Byčkov spolu s ČF oslavil 30. výročí svobodných voleb koncertem, na němž zazněl cyklus Smetanových symfonických básní znovu. Koncert, který se kvůli protiepidemickým opatřením konal bez posluchačů v sále, sledovalo na ČT art 103.000 diváků a dalších 73.000 zhlédnutí měl na Facebooku.
Americký dirigent ruského původu Byčkov se domnívá, že důvod, proč cyklus Má vlast vytvořený v 19. století k posluchačům stále promlouvá a bytostně se dotýká i jeho, tkví v pojmu „vlast“. „Pro Čechy je to jejich vlast, pro jiné národy zase ta jejich. Jsou to kořeny, místo, kde chceme být. A kde jsme – historicky viděno – vždycky chtěli být. A to s sebou přináší lásku, konflikt a bolest. Protože když ztratíme nebo nemáme možnost žít v milovaném místě, objevují se konflikt, tenze i bolest,“ sdělil Byčkov. „Vezměte si rok 1918, Československo po stovkách let konečně nezávislé, pak ovšem přichází nacistická tragédie a v roce 1968 přijíždějí sovětské tanky. V té době jsem nebyl v Praze, byl jsem v Leningradě, ale tolik jsem se styděl. V roce 1989 sametová revoluce a zem konečně svobodná,“ dodal.
Podle Byčkova je Smetanova Má vlast aktuální, protože je „příběhem toho, co žijeme dnes“. „Máme sjednocenou Evropu. Ale kolik je v ní tenzí! Nacionalismus opět posiluje. Je to reakce na globalizaci, kdy individualita jedince není důležitá, přitom lidé nechtějí být jeden jako druhý, chtějí být sami sebou. Ovšem zároveň chtějí žít společně. A sjednocená Evropa bude nádherná, když se podaří zachovat národní identitu všech jejích členů. Teprve potom se podaří žít skutečně pospolu,“ dodal.
