Článek
Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
„Pokles hrubého domácího produktu byl nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl v letošním prvním čtvrtletí podle statistiků nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství.
Analytici kvůli zavedení omezení spojených se šířením koronaviru v polovině března podobný vývoj očekávali. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom HDP dosáhl meziročního růstu o dvě procenta a mezičtvrtletně stoupl o půl procenta.
Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně je ale naměřený mezičtvrtletní pokles o 3,6 procenta podhodnocený. „Nouzový stav a státní karanténa trvaly 22 procent dní prvního kvartálu. Aby vyprodukovaly pokles ekonomiky o -3,6 procenta, muselo by se v ní zastavit ‚pouze‘ 16 procent ekonomiky. Při téměř zcela zavřených obchodech to ve skutečnosti bylo víc,“ vysvětluje.
Podhodnocená čísla statistiků jsou podle něj dána celosvětovou metodou, která není stavěna na zásadní ekonomické obraty, ale na drobné změny v době ekonomického míru. „Eurostat již pilně pracuje na zlepšení metody,“ dodává Bartoň.
„Do dalších měsíců a čtvrtletí bude důležité, zda se podaří udržitelně odbourávat koronavirové restrikce a zda ekonomika bude schopna reagovat na pozitivní impulzy, jichž se jí dostává ze strany měnové a rozpočtové politiky,“ komentuje budoucí vývoj hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Důležité samozřejmě bude také oživování ekonomik našich hlavních obchodních partnerů,“ dodává.
Dnes zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, bližší strukturu zveřejní ČSÚ na začátku června.
