Článek
Nansenův příběh se podle Juříčkové podobá slavnějšímu příběhu Nicholase Wintona, který zná celý svět. Nansena k jeho pomoci inspiroval jeho otec, norský dobrodruh Fridtjof Nansen, který se proslavil nejen díky polárním expedicím, ale byl také bojovníkem za lidská práva.
O badatelské práci Juříčkové dnes ČTK v tiskové zprávě informovala publicistka Judita Matyášová. Nansen starší ve 20. letech inicioval vydávání takzvaného Nansenova pasu, který byl pro válečné uprchlíky a umožnil jim legální pobyt v 52 zemích včetně Československa. „V roce 1930 Nansen zemřel, jeho syn Odd však pokračoval v pomoci lidem v nesnázích. V roce 1937 založil v Oslu nadaci Nansenova pomoc, středobodem jeho aktivit se stala Praha,“ uvádí Juříčková.
Sama se k bádání po jeho osudu dostala v roce 2012, jak dnes řekla ČTK. Tehdy zorganizovala konferenci o Leo Eitingerovi, českém rodákovi, jemuž se podařilo díky Nansenovu pasu vycestovat do Norska. Po svém příjezdu pomohl vycestovat asi čtyřem desítkám židovských dětí z Československa. Sám však poté prošel koncentračními tábory, holokaust přežil a stal se z něj psychiatr, je považován za jednoho ze zakladatelů viktimologie, oboru, jenž zkoumá důsledky agrese na oběť.
Nansen počátkem roku 1939 navštívil Vídeň a Bratislavu a v Praze byl 15. března 1939. Viděl, že Židé potřebují okamžitou pomoc a bylo zřejmé, že v Norsku se příliš neví, co se děje ve střední Evropě. „Norská média totiž překládala informace z německých médií a šířila – jak by se dnes řeklo – fake news o Židech,“ připomíná badatelka. Nansenova spolupracovnice Tove Filsethová se již od podzimu 1938 snažila zajistit pomoc pro židovské děti a dospělé z celého Československa.
„Ve stejné době byla v Praze aktivní švédská hraběnka Amelie Posse-Brázdová, která organizovala záchranu židovských uprchlíků, aby se dostali do Švédska. A to byla i doba, kdy začínala iniciativa Nicholase Wintona a jeho spolupracovníků. Jsem přesvědčená, že se všichni tito cizinci, zapojení do pomoci uprchlíkům, navzájem znali,“ říká Juříčková, která se svými studenty pátrá po osudech norských pomocníků, ale také zachráněných dětí a dospělých.
Dohledávání jednotlivých příběhů bylo obtížné hlavně proto, že po okupaci Norska v roce 1940 pracovnice Nansenovy nadace veškerou dokumentaci zničily, aby ochránily židovské uprchlíky. „Objevili jsme řadu informací nejen o Nansenovi, ale také o jednotlivých lidech, kterým pomáhal a dostali se na podzim 1939 do Norska,“ uvedla Juříčková, která dokončuje překlad životopisu Odda Nansena. Měl by vyjít letos. Juříčkové v roce 2003 a 2017 norský král Harald udělil Královský řád za zásluhy o dlouholetou propagaci norské historie a kultury v zahraničí. Stala se tak první Češkou, která získala toto ocenění dvakrát.
Juříčková, která dnes slaví 65. narozeniny, vystudovala němčinu, angličtinu a norštinu v 70. letech. V roce 1978 se poprvé dostala do Norska. Učí na katedře skandinavistiky na Masarykově univerzitě.
