Článek
Oslava prvních narozenin se uskuteční přesně na den od otevření atrakce. Program pro návštěvníky bude připravený od 10 do 17 hodin. Děti budou moct přímo na stezce potkat sokolníky i jejich opeřené svěřence či akrobaty na chůdách a vyznavače slackline. Na parkovišti před areálem pak vyroste pódium, na němž vystoupí například The Tap Tap, kteří jsou partnerem stezky, nebo kapela Sebastian.
Provozovatelé se snaží stezku stále vylepšovat, aby se na ni lidé rádi vraceli. „Neustále vylepšujeme herní a edukativní prvky. Nově jsme přidali například panely s ukázkou kůry jednotlivých stromů,” říká marketingový ředitel Stezky v korunách stromů Zdeněk Pop. Pro ty, kteří se o stromech chtějí dozvědět úplně všechno, jsou pak o víkendech připraveni průvodci správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se svými vzdělávacími programy.
Stezka korunami stromů láká po celý rok, v zimě ji navštěvovaly stovky lidí denně. Především ti, kteří si na půl dne chtěli odpočinout od lyžování. Přes léto je zpestřením dne pro turisty, již přijíždějí ze všech koutů Evropy. „V Krkonoších jsme už podesáté, ale tady na stezce poprvé. Přišli jsme se podívat, jak to vypadá z vrchu, a je to moc pěkné,” uvedl mladý manželský pár z polské Lodže.
Konstrukce ze dřeva a oceli, po níž se dá vystoupat až nad špičky okolních skoro 150 let starých stromů, je kromě Štědrého dne otevřena celoročně. Byť může působit jako rozhledna po okolních horách, záměr pro její vybudování byl úplně jiný. „Na rozhlednu musíte na Černou horu,” říká spoluautor Stezky Michal Skalka ze správy Krkonošského národního parku. Stezka korunami stromů byla postavena pro poznání stromů od jejich kořenů až po špičku, a především i fauny a flory, která se mezi nimi ukrývá.
Celá stezka měří zhruba 1,5 kilometru a návštěvníci na ni vystoupají 43 metrů nad zem. Ti, kteří nechtějí jít stejnou cestou zpátky, mohou využít tobogan. „Ten měří 80 metrů a dá se v něm jet až třicetikilometrovou rychlostí,” říká Pop. Cesta dolů tak trvá necelých 15 vteřin.
Podobné konstrukce, nazvané Stezka v oblacích, jsou v Česku ještě například na Dolní Moravě či na Lipně.
