Článek
Z krajiny ve velkém mizí polní ptáci, kteří doplácejí na intenzivní a chemii hojně využívající zemědělství. Lehké to nemají ani tažní ptáci, kteří jsou ve Středomoří a na Blízkém východě oblíbenou pochoutkou nebo loveckým terčem, a dlouhou cestu na hnízdiště tak nepřežijí miliony jedinců. Jak se ale daří populacím ptáků, kteří v Česku zimují, ornitologové příliš nevědí.
Se zmapováním jejich chování a počtů má proto už podruhé pomoci celonárodní sčítání ptáků na krmítkách, do kterého ornitologové zapojí širokou veřejnost. Letos v lednu, kdy se sčítalo poprvé, se zapojilo přes 14 tisíc dobrovolníků. „Díky tomu, že nás bude sbírat data tolik, jich získáme dostatečné množství, abychom z nich postupně mohli zjišťovat informace o chování zimujících ptáků, o kterých toho vlastně víme velice málo,“ přiznává koordinátorka sčítání Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.
Zatímco úbytky například skřivana polního nebo chocholouše obecného, dříve naprosto běžných ptáků, mají ornitologové přesně zmapované a odůvodněné, jak to vypadá se stavy sýkor, vrabců nebo třeba zvonků, chtějí ornitologové zjistit i díky veřejnému sčítání.
Veřejné sčítání se zapojením co nejvíce dobrovolných pozorovatelů chtějí čeští ornitologové pořádat minimálně pět let. „Za tu dobu budeme mít dostatek dat, abychom mohli odhadovat, jaké prostředí ptáci využívají, jestli přibývají, nebo naopak ubývají,“ vysvětluje Hořáková. Ve stejném termínu, tedy 10. až 12. ledna 2020, se bude sčítat i v německé spolkové zemi Bavorsko, s jehož výsledky pak chtějí Češi ty své porovnat.
Jednotlivci, ale třeba i školní třídy nebo pracovní kolektivy, které se chtějí do lednového sčítání zapojit, by si měli připravit podmínky nejpozději v těchto dnech, aby se ptáci na krmítko naučili pravidelně létat.
Podle Dity Hořákové v krmítku nic nezkazí neloupanou a nesolenou slunečnicí, která je u ptáků jednoznačně nejoblíbenějším krmivem. „Ideální je to ale doplnit ještě o jiná semena nebo nasekané nesolené oříšky a plody, třeba jeřabiny nebo jablka, která mají moc rádi kosi. Ptáci mají rádi také různé lojové koule, ale bez sítěk. Ty jsou pro ně nebezpečné, protože se do nich mohou zaplést,“ dává tipy ornitoložka.
Sčítací akci ornitologové nazvali Ptačí hodinka, pozorování a sčítání má totiž trvat jednu hodinu. Ornitologové na webu birdlife.cz postupně zveřejňují různá poradenská videa nebo letáky, které by měly laikům pomoci s rozeznáním ptáků a také se správnou metodikou sčítání.
„Metodika je taková, že ptáci na krmítku se za celou dobu nesčítají, ale zaznamenává se nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců. Protože například sýkorky si běžně z krmítka vyzobnou krmení a to si odletí sníst jinam, a jeden pták se tak pravidelně vrací několikrát za hodinu,“ vysvětluje Hořáková.
Byť výsledky, o které se mohou opřít, ornitologové zveřejní až zhruba po pěti letech, z lednového sčítání už nějaká data pustili. Nejčetnějším ptákem na českých krmítkách byla sýkora koňadra, kterou pozorovali na 86 procentech stanovišť, pozorovatelé zapsali skoro 58 jedinců. Co se týče počtu sledovaných ptáků, v závěsu za ní se umístili vrabci polní a domácí, kteří byli nejsledovanější v Jihočeském kraji. Čtvrtá skončila sýkora modřinka a první pětku uzavřel zvonek zelený, kterému se podle ornitologů nejvíce dařilo na Vysočině.
