Článek
Poměry se za poslední rok zhoršily nejvíc v Česku a také vyhlídky do budoucna jsou zde z celé Evropy nejtemnější.
Na druhé straně se Čechům nejvíc zlepšila kvalita rodinného života. Podle výzkumu Eurobarometru, který tato zjištění přinesl, dosáhla úrovně nejblahobytnějších národů, tedy Nizozemců, Dánů a Švédů.
Oba extrémy, které se na první pohled vylučují, přinesla do Česka koronavirová krize. Na kontinentě nemají tyto rozdílné postoje, jak lze vyčíst z výsledků Eurobarometru, obdoby.
Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle sociologa Jana Herzmanna svědčí rozporná data spíše o tom, že jsme pandemii zvládli. „V sociální a ekonomické oblasti je vidět, že krizi lze přežít,“ uvádí expert.
Frustraci ze společenských poměrů do značné míry vysvětluje okolnost, že výzkum proběhl na přelomu února a března, kdy se Češi namísto slibovaného uvolnění pandemických poměrů dočkali dosud nejpřísnějších zákazů.
Náraz pandemie byl v Česku ve zdravotnickém ohledu nejtvrdší, proto nepřekvapí, jak posílil pesimismus. Před příchodem koronaviru si podle Eurobarometru jen čtvrtina Čechů stěžovala na „všeobecnou situaci“, tedy na poměry. V březnu na začátku čtvrté vlny pandemie to bylo o 44 procent více. Je to unikát, nejblíže je v tomto směru Rakousko, kde počet stěžovatelů vyrostl o 38 procent, v Polsku o 25 procent.
Zvýšily se také obavy z toho, co přijde.
Dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny, že se v nadcházejících dvanácti měsících poměry ještě zhorší, přitom více než polovina občanů si to myslí už jen ve Slovinsku a v Řecku. Tato obava má zřetelný ekonomický podtext, protože pádu národního hospodářství po nejdelším lockdownu v Evropě se obává dokonce 73 procent Čechů, opět nejvíc v Evropě – před Portugalskem (59 %) a Řeckem (58 %). Devět z deseti dotázaných očekává, že se ekonomika zotaví nejdříve v roce 2023.
Zdejší společnost se tím zařadila mezi země východní a jižní Evropy, u kterých koronavirus prohloubil dosavadní potíže.
V rodinném životě však Češi jen těžko hledají chybu a v tom se během krize vyšvihli do společnosti severoevropských států.
Spokojenost se soukromým životem potvrdilo devět Čechů z deseti, stejně jako v časech před koronavirem. V jiných zemích obvykle nespokojenců přibylo. Vedle Nizozemců a Estonců odmítlo nejvíc, plných 70 procent, Čechů názor, že „dříve byla kvalita života lepší“. Vedle Belgičanů byli Češi jediní, kde podíl osob spokojených s přítomným okamžikem vyrostl výraznějším způsobem, tedy víc než o 10 procent.
I v případě spokojenosti s rodinným životem odhalil průzkum ekonomické důvody. V časech krize se o 14 procent snížil podíl domácností s finančními problémy, zatímco ve většině evropských zemí jich naopak přibylo. Paradoxně mohl pomoci nejdelší lockdown doprovázený mimořádnými výkony sociálního státu. „Ekonomika funguje velmi dobře včetně šedé zóny, populace je velmi flexibilní a správné vládní kroky zabránily tomu, aby rostla nezaměstnanost,“ shrnuje sociolog Herzmann.
Zvláštnost tuzemské reakce na koronavirus má podle experta základ v tom, že Češi oddělují běžný život od oficiální státní sféry v čele s vládou.
„Překonání těžkých časů například není zásluha vlády, ale potvrzení, že my Češi přežijeme všechno,“ vysvětluje Jan Herzmann a dodává: „Zvykli jsme si na sociální stát, jen jeho výkony nespojujeme se státem.“
Vláda byla naopak během krize pod neustálou kritikou opozice, která shazováním konkrétní vlády poškozuje státní instituce.
Důsledkem je kromě obav z budoucnosti často citovaný údaj Eurobarometru, že podpora vládě u nás poklesla během krize nejvíc v Evropě. Důvěřuje jí jen 19 procent občanů, stejně málo jako v tradičně nejhorším Slovinsku a Španělsku. Tři čtvrtiny Čechů míní, že vláda v boji s koronavirem selhala. Obdobně špatně dopadli ministři jen v Lotyšsku a na Slovensku.
Nespokojenost může mít i věcné důvody. O dvacet procent klesla popularita vlády od července 2020 kromě Česka ještě v Dánsku, Rakousku a na Kypru. Shodou okolností jde o čtyři země, které na jaře nejvíc testovaly, respektive nařídily plošné testování.
Pád popularity Babišova kabinetu během krize podle Herzmanna nutně neznamená porážku vládních stran v podzimních volbách. Podle průzkumu CVVM se už během dubna zvýšil na 62 procent podíl občanů, kteří očekávají oslabení pandemie. Především ANO může zlepšení nálady při správně načasované kampani využít. „Pád důvěry už skončil,“ potvrzuje expert.
