Článek
Slovensko na rozdíl od Česka v plné míře nevyužilo dřívějšího příznivého vývoje ekonomiky k ozdravení státních financí. Bratislava tak na rozdíl od Prahy vyjde ze stávající koronavirové krize s rekordním veřejným dluhem v poměru k výkonu ekonomiky. V komentáři na to v pondělí upozornila nezávislá slovenská rozpočtová rada (RRZ), která v zemi dohlíží na hospodaření státu.
„Období od roku 2013 do roku 2020 bylo obdobím lepších časů. Solidní růst ekonomiky vyústil až v rekordně nízkou nezaměstnanost v posledních letech. Navzdory tomu vlády neplnily vlastní rozpočtové cíle, a tak pět ze sedmi let skončilo s vyšším deficitem, než bylo plánováno v rozpočtu,“ uvedla k vývoji na Slovensku RRZ. Dodala, že tento vývoj nastal navzdory tomu, že příjmy státu překročily původní očekávání.
Ve zmíněném období byli u moci sociální demokraté (Směr-SD) někdejšího premiéra Roberta Fica, kteří po porážce v únorových volbách skončili v opozici.
Podíl veřejného dluhu Slovenska na hrubém domácím produktu (HDP) se v uplynulých letech mírně snižoval a loni dosáhl 48,5 procenta HDP. Česko vykázalo dluh na úrovni 30,2 procenta HDP.
„Pokud by vlády (na Slovensku) v dobrých časech dodržovaly vlastní rozpočtové cíle a dodatečné příjmy využily ke konsolidaci veřejných financí, do současné koronavirové krize mohly veřejné finance vstupovat s dluhem nižším o téměř deset procentních bodů,“ uvedla rozpočtová rada. Doplnila, že Česku se zmíněná konsolidace v dobrých ekonomických časech podařila.
Růst zadlužení Slovenska, které letos podle dřívějších odhadů přesáhne hranici 60 procent HDP, označila RRZ za špatnou zprávu zejména kvůli dopadům stárnutí obyvatelstva. To s sebou přinese v budoucnu tlak na růst výdajů státu.
České Ministerstvo financí počítá s tím, že vládní dluh České republiky do roku 2023 vystoupí na 47,4 procenta z letos plánovaných 39,4 procenta HDP.
Pandemie nemoci covid-19 letos způsobí v Evropě propad řady ekonomik, negativní dopady koronavirové krize už také zhoršily hospodaření států.
