Článek
Po 14. hodině začalo několik desítek aut blokovat kruhový objezd těsně u hranic s Českem. Polská policie silnici směrem do Hrádku nad Nisou uzavřela.
„Nálada pracovníků dolu je velmi špatná, Češi si vymýšlejí, máme svoje průzkumy, oni si vlastní vůbec neudělali,“ tvrdí horník z dolu Turów Marek. Požaduje, aby těžba v hnědouhelném dolu pokračovala přinejmenším do roku 2044. Zdůvodňuje to tím, že místní lidé s těžbou počítají a vzali si půjčky. Jiná práce podle něj v polském cípu mezi Německem a Českem není. „Zůstanou tady důchodci a zloději,“ vykládá dál horník.
V polském Kopaczově začala blokáda tahu do ČR. Horníci z dolu #Turów protestují proti před předběžnému opatření Soudního dvora EU a české žalobě na Polsko. Demonstrace se účastní zatím desítky aut v dlouhé koloně, často je vidět český krteček a nápis Ruce pryč od Turowa pic.twitter.com/8guq6rvv8p
— Filip Harzer (@HarzerF) May 25, 2021
Jeho kolega argumentuje fungujícími okolními uhelnými doly na německé straně. „Nemá to být tak, že nějaká paní támhle v Bruselu rozhoduje o osudech několika desítek tisíc lidí jedním podpisem,“ říká Seznam Zprávám horník v penzi. Českým argumentům o ztrátě vody a znečištění prý nerozumí a odmítá je.
Ztráty vody, znečištění a hluk
Protesty zastánců těžby a rozšíření dolu vyvolalo páteční předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie, které Polsku přikazuje okamžité pozastavení těžby až do zaznění rozsudku. Polsko zažalovala v únoru česká vláda. Podle ní totiž těžba v dole Turów a její rozšíření způsobí českým obcím v oblasti ztrátu pitné vody, znečištění ovzduší a hluk.
Žaloba na sousední stát je v EU výjimečným krokem. Praha ji podala kvůli neúspěšným jednáním. Na škody způsobené polským dolem upozorňuje Česko už od roku 2016. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá.
Páteční předběžné opatření soudu ale vyvolalo v Polsku vášně, protesty a také vlnu konspiračních teorií o protipolském spiknutí, které se šíří na sociálních sítích i v polských médiích.
Podle odboráře Bogumiła Tyszkiewicze se polsko-české vztahy vrátily do minulosti. „Začínáme se znovu nenávidět. To tak nemůže být,“ řekl novinářům na místě úterního protestu.
Úterní protesty dopředu avizovaly hornické odbory, nic na tom nezměnil ani vývoj v jednání mezi premiéry Morawieckým a Babišem v Bruselu.
Morawiecki po něm prohlásil, že obě země jsou blízko dohody a že Česko stáhne svoji žalobu k Soudnímu dvoru EU. Dohoda podle polského premiéra počítá s dlouhodobými projekty s polskou účastí až do výše 45 milionů eur. Žaloba má být stažena po podpisu dohody, upřesnil mluvčí polské vlády. Morawiecki také zopakoval, že přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny by bylo pro Polsko „ekologickou a energetickou katastrofou“.
V úterý ráno ale bylo vše jinak: „Žádnou žalobu stahovat nebudeme… Nic takového nebude, to vylučuji,“ řekl na tiskové konferenci v Bruselu Babiš. Na tahu jsou podle něj nyní Poláci, kteří mají navrhnout řešení.
Protesty organizovali polští ultranacionalisté
Jihopolský odborář Tyszkiewicz nicméně vnímá především slova svého premiéra: „Poté, co řekl premiér a ministr státních aktiv, jsme už klidnější, ale kdybychom si tím byli jistí, dnes bychom tu nebyli,“ reagoval na Morawieckého prohlášení.
Odboráři dali už o víkendu vědět o automobilové blokádě kruhového objezdu v polském Kopaczově přímo na hranici s Českem a v pondělí večer pak o dalších nejméně pěti protestech určených pro chodce, kteří mají kontinuálním přecházením silnic komplikovat dopravu. Polská média informovala také o cedulích „České občany neobsluhujeme“, které se začínají objevovat v obchodech v příhraničí. Demonstrace se konaly o víkendu například v polském Zhořelci pod záštitou ultranacionalistické strany Konfederace.
Jednání mezi polskou a českou stranou proběhla už v pondělí večer na Krajském úřadě Libereckého kraje. Podle českého ministerstva životního prostředí Poláci předběžně souhlasili s návrhem řešení sporu.
Češi v první řadě vyzvali polskou stranu k respektování rozhodnutí Soudního dvora EU. „Pokud tak Polsko neučiní, jsme připraveni soudu navrhnout takovou pokutu, která bude Polsko motivovat k respektování soudního rozhodnutí,“ řekl náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž.
Česko je podle náměstka ochotno stáhnout žalobu proti Polsku v případě, že Poláci poskytnou písemné a současně finanční záruky, že Polsko bude minimalizovat a kompenzovat dopady těžby na ČR. „Liberecký kraj přicházel s návrhy řešení již několik let a učinil v této věci maximum. Nyní snad nastává čas, kdy řešení bude garantováno smlouvou na úrovni vlád obou zemí,“ uvedl po schůzce liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
K situaci kolem dolu se v úterý odpoledne vyjádřili na společné tiskové konferenci liberecký hejtman Martin Půta a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski. Oba regionální politici se svými projevy snažili zkrotit vášně, které spor vyvolal, a vzájemně si poděkovali za ochotu jednat.
Půta požádal obyvatele polské Bogatyně a Poláky obecně o pochopení. Řekl, že chápe, co by uzavření dolu a elektrárny znamenalo pro místní lidi. „Chybělo nám v posledních měsících pochopeni vzájemných pozic,“ dodal hejtman s tím, že doufá, že se podaří dosáhnout dohody. Odmítl, že by Česko chtělo vyměnit ztrátu vody v českých obcích za polské peníze.
Na tiskové konferenci svolané před bránu dolu byl i starosta Frýdlantu Dan Razmer z ODS. „Neusilujeme o vaši práci, neusilujeme o vaše uhlí, chceme se dohodnout,“ uvedl.