Češi si dobrovolně chystají chudý důchod, 700 korun měsíčně nestačí

Všechny fondy tzv. třetího důchodového pilíře letos peníze svých klientů zhodnocují – což je radikální změna proti předchozímu slabému období. A ještě jedna věc se mění: po pětiletém setrvalém úbytku střadatelů je počet lidí vstupujících do systému letos konečně vyšší než počet klientů, kteří s naspořenými penězi z fondů odcházeli.

Celkově má 4,5 milionu Čechů v penzijních fondech skoro půl bilionu korun. Jenomže průměrná naspořená částka, s níž klienti odcházejí, se pohybuje kolem 100 tisíc korun. Příliš málo na to, aby se z toho dala delší dobu pobírat renta ke státní penzi.

Spoření ve 3. pilíři stát dotuje zhruba 20 miliardami ročně na státních příspěvcích a daňových úlevách. Střadatelů přibývá, stejně jako firem, jež svým zaměstnancům na důchodové spoření přispívají. Čerstvým penzistům ale zatím ani dlouhodobé spoření nepřináší vyšší komfort ve stáří. A není to jen tím, že na spoření dávají relativně nízké částky, v průměru kolem 700 korun měsíčně.

Naprostá většina lidí u nás, celkem 3,4 milionu, stále spoří v takzvaných transformovaných fondech, tedy v původním systému soukromého důchodového spoření nastaveném počátkem 90. let minulého století.

Transformované fondy jsou tvrdě regulované, musí klientům garantovat, že ani krátkodobě neprodělají. Smějí investovat jen do bezpečných nástrojů, jako jsou státní dluhopisy. Přinášejí ale jen symbolické zhodnocení.

Od roku 1995 vydělaly klientům v průměru jen 3,47 procenta ročně. Jen symbolický zisk nad průměrnou inflaci, která za čtvrtstoletí činí 3,34 procenta.

Od roku 2013 jsou transformované fondy uzavřeny pro nové klienty. Zájemci o spoření mohou od té doby využít nové, tzv. účastnické fondy.

Mohou si vybírat v pestřejší škále fondů s různou investiční strategií, od povinně konzervativních s nízkým rizikem po fondy dynamické. Ty investují odvážněji, mohou snáze spadnout do ztráty, ale dávají šanci na vyšší zhodnocení úspor.

Ani nový systém ale zatím obrat nepřinesl. Mnoho lidí v obavě před rizikem dál volí konzervativní fondy, kde se od roku 2013 do loňska zhodnocení pohybuje většinou pod dvěma procenty – sotva na úrovni inflace.

Výše se vyšplhaly jen konzervativní fondy penzijních společností Allianz, ČSOB a České pojišťovny. Povinně konzervativní fond Komerční banky PS je za pětiletku své existence dokonce v minusu (-0,52 %).

Spořicí či vyvážené fondy se v první pětiletce své existence pohybovaly od více než tříprocentních propadů (NN PS spořicí –3,54 %, KB PS spořicí –3,22 %) po zhruba deset procent výnosu.

Velké rozdíly jsou také mezi dynamickými fondy, které investují i do rizikových instrumentů, jako jsou akcie. Nejnižší výnos v této kategorii vykázal dynamický fond KB (+7,76 %), rekordmanem je Conseq globální akciový (+48,12 %).

Podle Martina Pavlíka, portfolio manažera z Conseq penzijní společnosti, je nízký výnos některých konkurenčních fondů spojen s jejich pomalejším rozjezdem před šesti lety.

„Část fondů – tak jako Conseq globální akciový – byla zainvestována hned od prvních měsíců vzniku. Mohli jsme tak participovat na růstu akciových trhů v letech 2013 a 2014. U některých fondů ale během prvních let byly svěřené peníze deponované na účtech a z růstu trhů netěžily,“ vysvětluje.

Kromě toho výnosnost fondů závisí na rozložení investic. A také trhů, na něž se ten který zaměřuje.

Letos všechny fondy všech osmi penzijních společností své výsledky zlepšují. Za první pololetí roku vydělaly konzervativní fondy v průměru 1,9 procenta, vyvážené fondy přidaly 5,5 a dynamické 9,5 procenta. Například Conseq globální akciový tak může ohlásit od počátku své existence už 65procentní zhodnocení.

Pro penzijní spoření však není rozhodující ani letošní dobré pololetí, ani loňský mizerný rok, dokonce ani dosavadní pětileté výsledky důchodových fondů.

„Pro investora, který se chce zajistit na stáří, je investiční horizont 20, 30 nebo 40 let,“ říká Pavlík. Na tak dlouhou dobu nedoporučuje konzervativní strategii, jíž stále většina Čechů dává přednost.

„V tak dlouhém horizontu je dynamičtější investování lepší,“ říká makléř. „Ne vždy musí vyšší riziko znamenat vyšší výdělky. Ale statisticky je dynamická strategie pro dlouhodobé investování výnosnější než investice do dluhopisů.“

Podle Aleše Poklopa, šéfa Asociace penzijních společností, se ale ve zvyklostech českých střadatelů rýsuje změna. Mladší klienti vstupující do systému podle něj volí odvážnější způsob investování mnohem častěji než generace dnešních padesátníků a starších.

„Systém soukromého penzijního spoření je dobrý, jen je třeba ho kultivovat a víc o něm informovat. To by mělo jít nejen od penzijních společností, ale i ze strany státu,“ tvrdí.