Článek
Epidemie příliš nepřála svatbám. Meziročně v Česku klesl jejich počet o pětinu.
Nejhůř ze statistiky vyšel březen, kdy se uskutečnilo pouze necelých 700 sňatků. V tento měsíc, přesněji 12. března, totiž začal v Česku platit nouzový stav, který v prvních týdnech téměř zastavil život v zemi. Svatby se mohly konat jen ve velmi omezeném režimu a v rouškách, což řadu snoubenců odradilo.
První nouzový stav, který trval až do poloviny května, přesně kopírovala i sňatková statistika. „Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí, kdy počet sňatků meziročně poklesl na polovinu,“ uvedl v tiskové zprávě Český statistický úřad.
Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady Lukáše Kovandy jde u poklesu svateb až o stoleté minimum. „Březnových sňatků bylo jen 631, což představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii republiky,“ uvedl. Ušlou tržbu salonů, agentur a dalších oborů ve svatebním průmysl odhadl až na 1,2 miliardy korun.
Větší počet svateb přišel s letním rozvolněním protiepidemických opatření. Rekord si drží srpen s 10 tisíci sňatky a září, kdy si řeklo „ano“ 8,4 tisíce párů.
Ani letní svatební sezóna však propad nevyrovnala. Během prvních devíti měsíců letošního roku počet svateb dosáhl 38,1 tisíce, což bylo o 9,6 tisíce méně než ve stejném období roku 2019.
Kromě svateb v koronavirovém roce ubylo ve statistiky sledovaném období i rozvodů, a to meziročně o 2,2 tisíce. Statistici pro to mají i zdůvodnění. „V pozadí nižšího počtu rozvodů však pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu,“ vysvětlili.
Nejvíce rozvodů bylo po 2 až 5 letech od uzavření manželství.
Omezení života spojená s koronavirovou krizí měla nejspíš vliv i na stěhování obyvatelstva. během prvních tří čtvrtletí se do České republiky přistěhovalo 41,5 tisíce osob, o 6,6 tisíce méně než ve stejném období roku 2019.
„Téměř veškerý meziroční rozdíl byl vytvořen v druhém čtvrtletí, nejvýraznější byl v dubnu,“ uvedli statistici. V březnu a dubnu mělo Česko pro většinu lidí uzavřené hranice.
