Článek
Mýt si ruce po manipulaci s penězi, které projdou rukama mnoha lidí, je už zakořeněný zvyk. Zdá se ale, že v době koronavirové jsou bankovky a mince pro lidi ještě špinavější než dříve.
Obyvatelé tuzemska během dubna nakupovali méně často, ale za víc peněz najednou. Mnoho z nich také bankovky a mince vyměnilo za elektronické peníze, ať už v plastu, telefonu nebo třeba hodinkách. Konkrétně: počet plateb kartou se v minulém měsíci meziročně zvýšil o pár desetin procenta. Objem karetních plateb ale narostl o více než sedm procent. A průměrná částka utracená kartou za jeden nákup vzrostla v dubnu 2020 oproti stejnému období loňského roku přibližně o osm procent.
Vyplynulo to z analýzy, kterou Seznam Zprávy udělaly na základě dat z deseti největších bank. Číslo není stoprocentně přesné, protože jedna středně velká banka poskytla jen relativní meziroční nárůsty. Ostatní banky ovšem dubnová data poskytly i v absolutních hodnotách. Závěry tedy vycházejí z analýzy více než 90 procent trhu.
Více se také logicky – kvůli uzavření mnoha provozoven – utrácelo na internetu. Informovala o tom Česká spořitelna, která drží v karetních platbách zhruba třetinu trhu. Podle jejího mluvčího Filipa Hrubého stagnovaly transakce kartou v obchodech, které v předchozích letech meziročně rostly o 15 procent. Tempo růstu e-commerce plateb, které v uplynulých letech rostly z roku na roku zhruba o 20 procent, se zdvojnásobilo.
Bezhotovostní duben
A v internetových obchodech hotovost ustoupila. „Lidé se snaží snížit kontakt s okolím co nejvíce a bezhotovostní platby jednoznačně dominují. V dubnu tvořily necelých 80 procent všech transakcí. Jde o nárůst o 57 procent oproti stejnému období vloni. Naopak hotovostní platby našich zákazníků poklesly o 67 procent, z 45 na 15 procent,“ uvedla za skupinu Mall její mluvčí Pavla Hobíková.
Kartou se platilo víc i na čerpacích stanicích, meziročně se podíl plateb kartou na celkových tržbách podle údajů z firem Mol a Čepro, která provozuje síť EuroOil, zvýšil o pět až šest procent. V síti lékáren Benu se podíl bezhotovostních plateb v dubnu zvedl meziročně o 17 procent, v supermarketech Lidl o více než 15 procent, v obchodech Kaufland o 13 procent.
Některé obchody hotovost dokonce dočasně úplně odmítaly. „Košík v dubnu umožňoval výhradně platbu kartou nebo pomocí odložené platby. Duben 2020 byl tedy 100procentně bezhotovostní měsíc, v roce 2019 pak hotovost tvořila 25 procent všech plateb za nákup,“ říká mluvčí online supermarketu Košík.cz František Brož.
Dubnové nákupy urychlily také růst zmíněné odložené platby. „Velkou roli hrála skutečnost, že pravidelně online začalo nakupovat asi 60 procent domácností, které doposud nakupovaly na internetu málo nebo vůbec. Pro ně se odložená platba stala metodou, která jim pomůže překonat strach z nákupu, pocit, že když nebude něco v pořádku, e-shop bude držet jejich peníze. Zároveň posloužila lidem, pro které zásobování v době koronaviru znamenalo výrazně větší zásah do cashflow domácnosti. Využili ji především při nákupu jídla nebo dětského zboží k překlenutí doby, než jim přišla třeba mateřská, rodičovská nebo výplata,“ míní šéf Mall Pay Adam Kolesa.
Plaťte kartou, vyzývají obchody
Ke zrychlení tempa růstu karetních plateb jistě přispěl také fakt, že většina obchodníků zákazníky různými nápisy na pokladnách nebo výlohách vyzývá, aby při placení upřednostnili elektronické peníze nad fyzickými. Češi ale platit kartou chtějí i bez koronaviru.
Společnost IdeaSense ve svém průzkumu mimo jiné zkoumala, jak zákazníci vnímají, když v nějakém podniku nemohou zaplatit kartou. Více než třetina (35 %) tomuto nedostatku nerozumí a v dnešní době by platbu kartou preferovala všude. Čtvrtině (26 %) toto nastavení nevadí, ale je pro ně nekomfortní vyhledávat v blízkosti bankomat, jelikož u sebe většinou nenosí hotovost. 30 procent Čechů nosí peníze s sebou a platba v hotovosti pro ně není problém. Asi desetině obyvatel (9 %) je jedno, jakým způsobem na místě zaplatí.
Pokud byli někteří obchodníci donedávna k pořízení platebního terminálu pro platby kartou skeptičtí, teď vidí, že nabídnout i jiný způsob placení než hotovostí má smysl. Podle UniCredit Bank epidemie koronaviru a rychle se měnící chování zákazníků výrazně zvyšují zájem malých a středních firem o pořízení mobilních platebních terminálů. Za březen meziměsíčně vzrostla poptávka o jejich instalaci o 100 procent, ukazují data banky.
„Platné preventivní doporučení využívat raději bezhotovostní formy placení z obavy z přenosu nákazy koronavirem přimělo používat platební karty i klienty, kteří je používali spíše pro standardní výběr z bankomatů. Například v segmentu prodeje potravin se obrat na terminálech u našich obchodníků z řad velkých řetězců zvýšil meziročně o více než 60 procent, a to nejenom ve velkých městech, ale i v menších regionech,“ říká mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Z rozboru bankovních dat o dubnových karetních platbách vypadlo ještě jedno zajímavé zjištění: počty i objemy plateb kartou rostly ve velkých bankách, zatímco ve středně velkých a menších meziročně klesly. Může to mít vícero důvodů.
„Může to být způsobené zejména tím, že malé banky jsou pro klienty často tzv. sekundárními bankami a klienti v čase krize používají hlavně svou primární banku,“ míní Štěpán Dlouhý, mluvčí mBank. „Hotovost na těchto účtech (menších bank, pozn. red.) může sloužit třeba jako rezerva. Klienti pak v situacích, jako je ta současná, mnohem častěji využívají své primární účty, na které dostávají například mzdu,“ přidává se mluvčí Komerční banky Michal Teubner.
Střední banky také mají významnější podíl firemní klientely z řad středních a malých podniků. A ty teď moc neutrácejí.
