Češi se na důchod nespoléhají, hledají jiné příjmy. Co je nejvýhodnější?

Aby se nemuseli spoléhat na systém a zároveň na stáří nestrádali, hledají nové formy příjmu. Jako ideální se ukazují investice do nemovitostí. Není to však jediná možnost.

Obavy lidí spojené s budoucím vývojem koronavirové krize přiměly české domácnosti více spořit. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostlo procento příjmů, které domácnosti uspoří, a to na 18,5 procenta. V takové míře české domácnosti ještě nikdy nešetřily. Zároveň klesla i spotřeba, lidé se bojí utrácet. Podle průzkumu Instant Research, který si nechala zpracovat ČSOB Penzijní společnost, se navíc 4 z 10 lidí více než dříve bojí, že nebudou mít žádné peníze na důchod.

Jak se ale o ušetřené peníze postarat, aby se jejich hodnota nejen nesnižovala, ale ideálně ještě rostla?

Tou rozhodně nejméně vhodnou možností je uchovávání peněz v hotovosti. Přitom právě tento zvyk se v posledních měsících zásadně rozšířil. Lidé po celém světě začali i z hygienických důvodů preferovat bezhotovostní platby a fyzické peníze nechávají doma, takzvaně v šuplíku. V důsledku toho podle statistik České národní banky obíhalo v České republice na konci září více než 650 miliard korun v hotovosti, což je o téměř 59 miliard více než před rokem. Zároveň jde o nejvyšší nárůst za posledních 17 let.

Dalším důvodem byl pocit jistoty – domácnosti i podnikatelé se v krizových situacích zásobují hotovostí pro případ mimořádného vývoje. Z letošního průzkumu Ministerstva financí, který se zabýval finanční gramotností Čechů, vyplynulo, že 58 procent lidí si spoří v hotovosti. Tento přístup však vzhledem ke stávajícím podmínkám na trhu není příliš prozíravý. V situaci, kdy se průměrná míra inflace za posledních 12 měsíců pohybuje okolo tří procent, to znamená, že kupní síla peněz držených v hotovosti se každý rok sníží o tři procenta. Po 25 letech tak reálná kupní síla našich peněz schovaných v knihovně nebo v matraci klesne o více než polovinu.

Kvůli inflaci se však nevyplatí mít veškeré peníze ani na běžných nebo spořicích účtech v bankách. Jejich téměř nulové úročení, které běžně poskytují banky, totiž ani zdaleka nestačí na to, aby míru inflace vyrovnalo. „Vyhlídky na zvýšení úroků na spořicích účtech, které by alespoň dorovnaly inflaci, jsou mizivé. Klienti bank dostávají za své bankovní vklady tristní úroky, což je nezdravý a dlouhodobě neudržitelný stav. Mimo jiné i z toho důvodu, že střadatelé jsou tak za svou spořivost v podstatě trestáni, zatímco dlužníci si půjčují velmi levně. Ze zahraničí jsou již dokonce známy případy záporných sazeb, kdy dlužníci dostávají zaplaceno za to, že si půjčí,“ říká Petr Golka, analytik ze společnosti RONDA INVEST.

Klasické penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo v roce 2013 nahrazeno doplňkovým penzijním připojištěním. Nabízí maximální státní příspěvek 2 760 korun ročně a jistou úsporu na dani z příjmů, a to až 3 600 korun ročně.

Hospodaření účastnických fondů je individualizované podle investičních profilů jednotlivých fondů. V dynamických a akciových fondech je zastoupen výraznější podíl investic do akcií nebo akciových podílových fondů a podílových listů, ve fondech povinných konzervativních a dluhopisových převažují investice do státních dluhopisů, zejména České republiky. Ziskovost účastnických fondů a výnosnost pro účastníky jsou poplatné zvolené investiční strategii.

Až na dvě výjimky si všechny účastnické fondy za rok 2020 pohoršily. V roce 2019 přinesly všechny tyto fondy svým klientům kladný výnos, zatímco v loňském roce dva z nich realizovaly ztrátu a velká část z nich ani nepřekonala inflaci, která za loňský rok činila v průměru 3,2 %. Od roku 2013, tedy za osm let své existence, dosáhlo reálného výnosu, tedy takového, který překonal inflaci, pouze 11 z 23 fondů. Tedy ani ne polovina. Údaje vyplývají z analýzy poradenské firmy Freedom Financial Services.

Z toho vyplývá, že sázkou na jistotu jsou investice do nemovitostí. Jejich hodnota dlouhodobě stoupá, v případě pražských bytů se jejich cena od začátku roku 2014 zvýšila o 79 procent. Zatímco v roce 2015 se průměrný 70metrový nový byt v Praze prodával za cenu okolo 3,9 milionu korun, dnes se cena stejného bytu pohybuje okolo 7,7 milionu korun. To znamená stoprocentní zhodnocení za pouhých šest let. Navíc cena bytů v Česku roste i za stávající situace ovlivněné koronavirem v průměru o 3,45 procenta za rok. Už jen proto, že nemovitosti mají pro člověka skutečný význam, je riziko investic do realit relativně nízké.

„Proto je dobré mít v bance uloženou jen takovou sumu peněz, kterou byste potřebovali v případě nenadálé opravy auta, nutnosti pořízení nové pračky nebo ztráty zaměstnání. Ostatní úspory je ideální zhodnotit investicemi,“ doporučuje Petr Golka. Investoři, kteří své prostředky směřují do nemovitostí, navíc netěží jen z jejich rostoucích cen, ale i z toho, že byty a domy mohou pronajímat, což jim zajišťuje další příjem.

Na nemovitostech lze také vydělávat investováním malých částek. Není tedy třeba rovnou koupit celý byt nebo dům, ale je možné investovat do úvěrů zajištěných nemovitostmi. Se společností RONDA INVEST, která takové úvěry nabízí, lze investovat už od 1 000 korun a investoři mohou dosáhnout stabilního výnosu až 7 % p. a.