Článek
Evropští vědci jsou už jenom krok od toho, aby zahájili unkátní záchranu živočišného druhu, z jehož populace na planetě žijí jenom dvě poslední samice.
Jde o severní bílé nosorožce, na jejichž záchraně významně spolupracují odborníci ze Safariparku ve východočeském Dvoře Králové. Právě této zoo patří samice Nájin a Fatu, které z nosorožců severních bílých zůstaly.
Populaci těchto zvířat zdecimovali od 70. let minulého století pytláci, před několika dny se vědcům podařil další krok na cestě, která vede k produkci jedinců severních nosorožců ze zkumavky.
Teď se čeká na vyřízení dokumentů potřebných k odebrání vajíček od dvou zmíněných samic, posledních žijících samic.
Dvorská zoo na projektu spolupracuje s berlínským Institutem pro výzkum divokých zvířat (IZW), jehož výzkumníci vyvíjeli speciální přístroj, díky němuž budou schopni odebrat samicím nosorožce pohlavní buňky pro budoucí oplodnění ve zkumavce.
Odebrat vajíčka z těla samice nosorožce je složité. „Jsme to schopni provést jen proto, že našemu týmu se podařilo vynalézt speciální zařízení. Pracovali na něm s odbornými firmami pro vývoj zdravotnických přístrojů,“ říká Steven Seet, mluvčí a výzkumník Berlínského institutu.
Než zdravotnický přístroj použijí u Nájin a Fatu, museli ho vědci vyzkoušet na samicích příbuzného jižního bílého nosorožce. Zvíře je nutné před zákrokem uspat a výzkumníci nechtěli zbytečně ohrožovat dvě vzácné samice, které v současné době žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta.
Před několika dny se mezinárodnímu týmu podařilo získat takto vajíčka od jižní bílé samice Hope, která žije v zoo v polském městě Chorzow.
„Odebralo se tam devět vajíček a je velmi pravděpodobné, že by z nich dvě až tři embrya mohla vzniknout. Na základě těchto zkušeností bychom měli ještě v polovině letošního roku odjet do Keni a tam se pokusit od dvou samic získat co největší množství vajíček a takto to opakovat dvakrát až třikrát ročně, abychom si vytvořili co možná největší zásobu zmražených embryí severních nosorožců,“ vysvětluje ředitel dvorského Safariparku Přemysl Rabas.
Poslední samec tohoto druhu, Súdán, sice uhynul loni v březnu, dvorská zahrada však podle Rabase disponuje dostatečnými zásobami genetického materiálu od něj i od dalších samců. „Sperma použitelné pro vytváření embryí máme minimálně od tří samců.“
S odběrem vajíček od Nájin a Fatu čekají čeští a němečtí odborníci na chvíli, kdy budou mít všechny potřebné dokumenty pro hladký průběh celé akce. Odebraný genetický materiál totiž bude nutné z Keni rychle přepravit do italské Cremony, kde jsou specializované laboratoře pro umělé oplodnění.
„Vlastní veterinární zákrok není těžké administrativně ošetřit, ale protože jde o biologický materiál z kriticky ohroženého druhu, musí pro něj být vystavená vývozní a dovozní povolení, což je trochu běh na dlouhou trať. To musí být připravené tak, aby se nestalo, že někde na celnici si úředník vzpomene, že chce něco ověřit a zdržel to o několik hodin, protože ty mohou být rozhodující,“ říká Rabas.
Podle Stevena Seeta z berlínského IZW byl plán na první odběry od severních samic v keňské rezervaci na konec letošního března, avšak nejspíš se vše o několik měsíců posune. „Zatím nemáme od všech stran podepsané oficiální dokumenty. Česká vláda chtěla ve smlouvě změnit nějaký odstavec,“ uvádí německý výzkumník.
Za tragicky nízký stav populace severních bílých nosorožců mohou pytláci, kteří zvířata lovili kvůli jejich rohovině. Ta je podle odborníků bezcenná, neboť má složení podobné lidským nehtům, avšak na asijských trzích stále platí za vzácnou surovinu pomáhající s různými chorobami.
Na pokraj vyhynutí se tento druh nosorožce dostal už v 80. letech minulého století, kdy pytláci počet zvířat zredukovali ze zhruba 500 jedinců na 15, od té doby se populace lehce zvedla, avšak po roce 2000 hrozí zvířeti vyhynutí.
