Článek
Lidé mají v době pandemie strach o práci. Někteří se to snaží řešit pojištěním, to má ale různá úskalí. V některých případech nemusí vlastní chybou získat odstupné ani výplatu pojištění.
„Firmy jsou zasaženy opatřeními proti šíření koronaviru, mnoho lidí dnes prožívá nejistotu a bojí se ztráty zaměstnání. Doba tomu nahrává, ve společnosti je nejistota a hlavně v rizikových oborech jako gastronomie lidé cítí strach,“ říká Martin Steiner, obchodní ředitel pojišťovny BNP Paribas Cardif.
Pojišťovna provedla mezi klienty průzkum. Největší obavu mají lidé z dlouhodobé pracovní neschopnosti, uvádí to 77 procent oslovených. Více než 70 procent klientů se obává ztráty zaměstnání. A je to podle vedení společnosti vidět na tom, o jaké pojistky roste zájem Čechů.
„Samostatně se riziko ztráty zaměstnání nepojišťuje, lidé se proti němu brání v souvislosti s jinými riziky. Jako jsou třeba úmrtí, druhý nebo třetí stupeň invalidity a podobně. Když se zadlužujete, tak ta rizika jsou všechna v jednom balíčku,“ vypočítává Steiner z BNP Paribas Cardif.
BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Poslední obrat české pobočky (celkový objem předepsaného pojistného za životní i neživotní pojištění): 2804 milionů korun.
Čistý zisk: 156 milionů korun, ke konci roku evidovala téměř 2 370 000 pojistných smluv. Klienti v roce 2020 nahlásili více než 42 tisíc škod, z nichž se většina týkala rizika pracovní neschopnosti v rámci pojištění schopnosti splácet. V tomto pojištění schopnosti splácet úvěr je jedničkou na trhu.
Je součástí mateřské společnosti BNP Paribas, která působí v Evropě i na rychle rostoucích trzích v USA a v Asii.
BNP Paribas působí v 71 zemích světa a zaměstnává téměř 200 000 lidí.
Na českém trhu působí od roku 1996.
Zdroj: BNP Paribas Cardif Pojišťovna
„Nejen my, ale i další pojišťovny spolupracujeme s institucemi, které poskytují bankovní úvěry, a musím říct, že jen u nás nárůst zájmu vidíme o 70 procent vyšší než před vypuknutím pandemie. Zhruba dvě třetiny lidí, kteří si berou úvěry, si tohle pojištění sjednávají,“ tvrdí obchodní ředitel pojišťovny.
Při nedobrovolné ztrátě zaměstnání tak lidé spoléhají na to, že jim zajistí úhrady splátek hypotéky, jiných úvěrů, ale také výdaje na bydlení či energie.
Pojišťovací jednička v Česku Generali Česká pojišťovna zase zaznamenala změny v oblasti životního pojištění. „Protože jsou lidé médii dennodenně bombardováni negativními zprávami, začali se více obávat o svou budoucnost. Více tak uvažují o možnostech pojištění hospitalizace či závažných onemocnění,“ uvádí pro SZ Byznys Ivana Buriánková, mluvčí pojišťovny.
Kolik pojistka proti „vyhazovu“ stojí
Člověka taková pojistka „proti vyhazovu“ vyjde různě, podle toho, co všechno má garantovat. „Může to být měsíčně několik stokorun, u hypoték ale i několik tisícikorun,“ upřesňuje Martin Steiner. „Podíváme-li se na člověka do 50 let stáří, tak od úřadu práce dostane maximálně pět měsíčních splátek a strop je 20 tisíc, zatímco při pojištění schopnosti splácet je tam garance až 12 měsíců,“ říká Steiner.
Má to ale jeden podstatný háček. „Lidé musí dbát na to, aby i při zaměstnavatelem iniciované dohodě o ukončení pracovního poměru uvedl zaměstnavatel důvod ukončení. Pomůže to v získání maximální podpory v nezaměstnanosti od úřadu práce a současně pro nárok na pojistné plnění, pokud tedy takové pojištění mají lidé sjednané,“ vysvětluje obchodní ředitel pojišťovny.
Z jakých důvodů lze dostat výpověď
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů přímo uvedených v zákoníku práce. „Mezi důvody, ze kterých může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, počítáme zdravotní důvody, nesplnění požadavků pro výkon zaměstnání daných právními předpisy nebo zaměstnavatelem, neuspokojivé pracovní výsledky, závažné porušení pracovních povinností či z organizačních důvodů, například kvůli nadbytečnosti. Pokud zaměstnanec obdrží výpověď od zaměstnavatele z důvodů, na kterých nenese vinu, náleží mu relevantní odstupné podle odpracovaných let,“ říká Martin Steiner.
Zaměstnavatel tedy nemůže propustit zaměstnance svévolně bez splnění zákonem definovaných podmínek. A zároveň musí také dodržet povinnost vyplatit zaměstnanci odstupné dle pravidel popsaných zákonem.
K okamžité výpovědi bez výpovědní lhůty smí zaměstnavatel přistoupit pouze ve výjimečných případech. Takto se může rozloučit pouze se zaměstnancem, který byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo na šest měsíců, jednalo-li se o trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů. Dalším možným důvodem je zvlášť hrubé porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Jedná se o hrubé prohřešky, jako je například delší neomluvená absence, požívání alkoholu nebo drog během pracovní doby, krádež nebo násilný konflikt mezi zaměstnanci.
Pozor na výpověď dohodou
Někteří zaměstnavatelé se snaží se zaměstnancem na výpovědi dohodnout. „Výpověď dohodou je ale zavádějící pojem, který v doslovném významu neexistuje. Pracovní poměr totiž může skončit pouze výpovědí ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele, nebo dohodou obou stran o ukončení pracovního poměru,“ kritizuje muž z pojišťovny praktiky zaměstnavatelů.
„U výpovědi dohodou se tedy nejedná o výpověď v pravém slova smyslu, ale o dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pokud není v dohodě sjednán nárok na odstupné a chybí-li i důvod rozvázání pracovního poměru, pak zaměstnanec podle zákona nemá na odstupné nárok,“ doplňuje.
