Článek
Více než polovina (55 %) Čechů někdy doplatila na uzavření nevýhodného finančního produktu nebo služby. Dva z pěti pak mají s finančními společnostmi negativní zkušenost v posledním roce. Vinou je nejčastěji nedostatečná informovanost klientů. Vyplývá to z průzkumu agentury EMA data pro iniciativu Fér Fintech.
Přes 80 % z respondentů, kteří uvedli, že doplatili na nevhodný produkt či službu, vidí problém v tom, že nebyli správně informovaní. Skoro dvě třetiny z nich (63 %) dostaly špatné informace nebo jim bylo něco zatajeno. Skoro pětina z poškozených respondentů uvedla, že je zmanipuloval poradce, a to buďto záměrně, nebo z toho důvodu, že produktu sám pořádně nerozuměl.
„Některé finanční produkty a služby jsou natolik složité, že i samotní prodejci mají problém se v jejich podmínkách vyznat. Obyčejný smrtelník pak může těžko udělat objektivní informacemi podložené rozhodnutí, nemluvě o tom, že v rozhodovacím procesu může hrát roli provize poradce,“ podotýká Jindřich Lenz, šéf online pojištění Mutumutu, které je jedním ze zakládajících členů iniciativy Fér Fintech.
Fér Fintech
Skupina mladých fintechových firem, které si zakládají na férovém a partnerském přístupu. Jejich hlavním cílem je kultivovat trh a obory, ve kterých podnikají. Co nejvíce zjednodušovat život svých klientů, poskytovat poctivé služby a pomáhat jim vyhnout se špatným nabídkám.
Zakládajícími subjekty jsou online životní pojištění Mutumutu, investiční crowdfundingová platforma Upvest a investiční platforma Fondee.
Průzkum zjišťoval i to, se kterými finančními službami mají spotřebitelé nejčastěji špatné zkušenosti. Banky a pojišťovny obstály nastejno – v posledním roce s nimi měl negativní zkušenost každý sedmý Čech či Češka.
„Dřív jsem dělal v technologiích, teď pracuji s finančním produktem založeným na technologiích. Že je něco špatně, jsem zjistil z několika signálů. Jednak z reakcí známých, kterým jsem řekl, že se náš produkt zabývá zhodnocováním peněz. Investice nebo pojištění jsou v Česku sprostá slova,“ vysvětluje Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel investičního crowdfundingu do nemovitostí Upvest, který je dalším ze zakladatelů Fér Fintechu. „A pak také v diskuzi pod jedním prvním mediálním rozhovorem, kde mě jeden čtenář označil slovem podvodník. To se mě dotýká, to byl jeden z hlavních impulzů, proč se účastním této iniciativy,“ doplnil.
Jsem finančně gramotný, myslí si většina
Fér Fintech se v průzkumu zaměřil i na finanční gramotnost Čechů, která s uzavíráním nekvalitních finančních produktů a služeb úzce souvisí. Například se ukázalo, že 47 % Čechů nemá žádnou finanční rezervu anebo má rovnou dluhy. Přesto pouhá 4 % respondentů přiznala, že nemají nad svými financemi přehled, a pouze 7 % dotazovaných uvedlo, že na tom je špatně s finanční gramotností.
„To, že část české společnosti není ukázkovými hospodáři, je fakt, který se k lepšímu mění jen velmi pomalu. Určitě má smysl ve snažení o lepší finanční gramotnost pokračovat, jen si nemyslíme, že je to jediná cesta, jak zabránit uzavírání nekvalitních finančních produktů a služeb. Tlak by měl být vyvíjen především na samotné společnosti, aby to, co nabízejí, bylo transparentní a bez manipulativního marketingu,“ míní Volný.
Příklady manipulativního marketingu
Chytrá investice: sugestivní slovní spojení, nabádá jednotlivce položit si otázku: „Prohloupím, když neinvestuji?“
Jakékoliv srovnání výnosu na spořicím účtu v bance s například dluhopisem pro menší firmu s výnosem 8 % ročně – srovnávají se jablka s hruškami, tedy dva produkty s naprosto odlišným rizikem ztráty investice.
100procentní garance výnosu/likvidity: Nikdy nelze říci, že je něco 100procentní ani garantované.
Pohádkové parametry: slovo pohádkový je nevhodné, nepřidává hodnotu sdělení a odvádí pozornost od toho, jak by se daná informace měla posuzovat.
Nadstandardní výnos: jedinec se nedozví, v porovnání k čemu nadstandardní výnos je. Nikde není řečeno, co je tou normou, tím standardem.
Zdroj: Fér Fintech
Na otázku, kdo by se měl především starat o rozvoj finanční gramotnosti, zhruba polovina dotazovaných v průzkumu uvedla, že oni samotní. Na 13 % pak uvedlo školu. Jen 6 % uvedlo rodinu. Více než pětina (22 %) si myslí, že by měly být finanční produkty srozumitelné bez speciálního vzdělávání.
„Nevyždímat“ klienty
„Fér Fintech je pokus, jak vytvořit udržitelnější byznysové prostředí na trhu s finančními službami a produkty: nevyždímat klienta hned na začátku a pak na něj deset let zapomenout, ale pracovat s ním dlouhodobě, vydělávat na něm a s ním postupně, i za cenu nižších krátkodobých výdělků, kdyby to na počátku nemělo být tolik. Stačilo by se dostat do stavu, kdy se klienti ptají poradců, na základě čeho sestavili konkrétní finanční plán a produkty, kolik mají z konkrétních produktů provize,“ popisuje Volný.
Zakladatelé iniciativy by byli rádi, kdyby se tématu ujaly a nositelem myšlenky byly nějaké neziskové organizace nebo nezávislé osobnosti. Nyní oslovují konkrétní lidi - z prostředí fintechu, investičních blogů, známé ekonomy apod.
Pokud bude mít iniciativa dost členů a netriviální počet údajně poškozených klientů, může se podle Petra Volného transformovat v asociaci, která bude nějaké právní kanceláři platit za nezávislé posouzení spotřebitelských smluv.
„Chtěli bychom dosáhnout i toho, aby se změnily zákony upravující, jak se mají finanční produkty nabízet. Aby se zvýšila ochrana spotřebitele a lidé se pořád necítili napálení. Můžeme být třeba partnerem regulátorovi,“ nabízí.
Volný tvrdí, že zakládající fintechy nechtějí iniciativu dělat jako svoje PR. „Není jednoduché vybalancovat Fér Fintech tak, aby to nebylo bráno jako náš marketingový nástroj,“ přiznal.
