Češi proti proudu: Izraeli straní bez výhrad jen dvě další země EU

Propalestinské demonstrace zažila v sobotu řada evropských měst včetně Paříže, Berlína či Říma. „Nemusíš být muslim, abys podporoval Palestinu. Stačí být člověkem,“ hlásal jeden z transparentů v italské metropoli, kde se před bazilikou Santa Maria Maggiore sešlo několik stovek lidí.

V Paříži se podle policie sešlo ve čtvrti Barbès asi 2500 až 3000 lidí, přestože úřady kvůli obavám z antisemitských projevů demonstraci zakázaly. Výsledkem byl střet části demonstrantů s policií, která použila vodní děla a slzný plyn.

Velké demonstrace se uskutečnily i v několika německých městech, například v Berlíně, Düsseldorfu, Gelsenkirchenu nebo Kolíně nad Rýnem. Právě Německo přitom mezi evropskými státy patří k tradičním zastáncům Izraele. V tomto duchu se vyjádřil i ministr zahraničí Heiko Maas: „Raketový útok na Izrael je absolutně nepřijatelný a musí okamžitě skončit. Izrael má v této situaci právo na sebeobranu. Tuto eskalaci násilí nelze tolerovat ani přijmout,“ prohlásil na začátku minulého týdne.

Po týdnu bojů už ale z Berlína zaznívá něco trochu jiného – v posledním Maasově vyjádření se mluví o „vysoce výbušné směsi raketových útoků a odvetných opatření, která by mohla vést k nepředvídatelným následkům“. Ministr nyní nabádá obě strany k ukončení bojů a návratu k jednacímu stolu a rozhovorům o dvoustátním řešení konfliktu.

Tradičně vyvážený postoj pak zaznívá z Bruselu. Evropská unie sice odsuzuje úmyslné ostřelování Izraele raketami z Pásma Gazy, zároveň ale zdůrazňuje, že by měl Izrael jednat přiměřeně a vyhýbat se obětem z řad civilistů. V sobotní tiskové zprávě vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella se také zmiňuje dlouhodobý postoj ke konfliktu včetně požadavku na zastavení osadnických aktivit, demolicí a vypovídání obyvatel z východního Jeruzaléma.

Podobný postoj zastává i další z unijních mocností, Francie. Tamní ministerstvo zahraničí odsuzuje odpalování raket z Pásma Gazy, které odporuje mezinárodnímu právu, zmiňuje ale také nucené vysídlování Palestinců z východního Jeruzaléma, jež označuje za ilegální.

Rozhořčenou reakci Izraele pak vyvolaly poznámky belgické vicepremiérky a ministryně zahraničí Sophie Wilmèsové. „První věc, kterou neděláme, je ukázání prstem na ty, kdo jsou odpovědní za současnou situaci. Hamás? Izraelská vláda?“ řekla premiérka s tím, že pokud chtějí být Evropané zprostředkovateli mezi oběma stranami, musí se vyhýbat tomu, aby ukazovali prstem na viníka. Situace je podle ní složitá, eskalací je zasaženo civilní obyvatelstvo a nepřijatelné věci se dějí na obou stranách.

Izraelský velvyslanec v Belgii Emmanuel Našon mluvil v reakci o „pokrytectví a zbabělosti“ belgické vlády, informoval server EUreporter. Postoj liberálky Wilmèsové je ale na belgické poměry ještě mírný – její koaliční partneři z řad socialistů a zelených by chtěli na Izrael uvalit sankce.

Zatímco postoje evropské veřejnosti jsou často na straně Palestinců (ne radikálů z Hamásu) a odsuzují izraelskou okupaci palestinských území, v Česku je zcela dominantní téma raketových útoků prováděných teroristy z Hamásu.

„Stát Izrael čelí nehoráznému, barbarskému útoku. Chci vyjádřit podporu a solidaritu státu Izrael, který má jasné a nezcizitelné právo se bránit. Vyvěsím proto izraelskou vlajku na budově v Černínského paláce,“ oznámil šéf české diplomacie Jakub Kulhánek. Modrobílá vlajka s židovskou hvězdou zavlála i na Hradě z iniciativy prezidenta Miloše Zemana.

Velmi opatrní jsou v izraelsko-palestinském konfliktu Piráti, kteří se jinak v zahraniční politice hlásí k evropskému mainstreamu. Předseda strany Ivan Bartoš minulý týden na Twitteru napsal, že odsuzuje raketové útoky i etnické násilí a že požádal o schůzku izraelského velvyslance Daniela Merona. Velvyslanec i Bartoš později zveřejnili snímek z této schůzky, podrobnosti z jejího průběhu ale ani jedna strana nekomentovala.

„Průběh té schůzky byl velice diplomatický, věcně jsme se bavili a vyposlechli jsme si postoj pana velvyslance. Pan předseda Bartoš trošku naťukl i příčiny současné eskalace, nešli jsme ale do podrobností,“ popsal pro Seznam Zprávy schůzku, k níž došlo na půdě Poslanecké sněmovny, poslanec Jan Lipavský, zahraničně-politický expert Pirátů. Na závěr setkání prý Danielu Meronovi řekl, že Piráti se v této věci hlásí k mainstreamovému postoji Evropské unie.

Stejný postoj jako Česko zvolila v nynější eskalaci také vláda Sebastiana Kurze: „Rakousko stojí za Izraelem,“ prohlásil ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Když jde o terorismus, neutralita nikdy nebude hrát roli, dodal. Izraelská vlajka zavlála i nad kancléřstvím ve Vídni.

Jasný rakouský postoj ke konfliktu už ale má i své následky: návštěvu Vídně a jednání s rakouskými politiky zrušil šéf íránské diplomacie Muhammad Džavád Zaríf, jehož vláda nejen kritizuje Izrael za jeho politiku vůči Palestincům, ale také finančně podporuje radikální hnutí Hamás.

Kritika k postoji kancléře ale zaznívá i ze samotné alpské země: „Jedna věc je odsoudit raketové útoky Hamásu, ale to neznamená, že se člověk může plně přihlásit k izraelské politice. To znamená popřít, že důvodem byla evakuace arabských domů ve východním Jeruzalémě. Pokud Rakousko poté vyvěsí izraelskou vlajku, přijímá také izraelské válečné činy. Právem vzdáváme hold izraelským obětem, ale degradujeme palestinské oběti,“ řekl v rozhovoru pro deník Der Standaard politolog Heinz Gärtner z Mezinárodního institutu pro mír (IIP). Myslí si přitom, že tradiční rakouská neutrální pozice přestává být důvěryhodnou.

Kromě Česka a Rakouska zavlála izraelská vlajka i nad sídlem slovinské vlády Janeze Janši. I tento politik se řadí ke konzervativcům a bezpodmínečným stoupencům židovského státu. V mnohém se tak shoduje s Milošem Zemanem, ostatně česká hlava státu označila v minulosti Janšu za osobního přítele.