Článek
Vojtěchu Lavičkovi je „pouhých" 44 let, ale už víc než čtvrtstoletí je jedním z nejvýraznějších představitelů nové romské elity.
„Měl jsem trochu štěstí," říká hudebník, moderátor a herec, který už v sedmnácti letech spoluzakládal krátce po revoluci romské vysílání tehdy ještě Československého rozhlasu. „Chytil jsem revoluční vlnu a byl jsem výjimka: Jeden z mála Romů, kteří studovali v tu dobu střední školu."
A i když tvrdí, že jej „bílá většina" často už ani za Roma nepovažuje, o komplikovanosti soužití ví za ty roky svoje.
„Na Češích mě štve víc věcí, třeba to, že když je ve společnosti nepohoda, hledají se obětní beránci. A nejde jen o Romy, teď jsou to třeba islamisté. A pak to bude kdokoliv další," popisuje své zkušnosti muž, který například před deseti lety stál za úspěchem skupiny Gipsy.cz. „Kdysi jsem říkal, že míček je na straně Romů. A že oni musí prorazit a něco dokázat. Ale teď nastal čas, aby nám i bílí, abych to tak řekl politicky nekorektně, pomohli. Klidně bych byl pro afirmativní akci a kvóty, i když jsem to před 20 lety odmítal."
