Článek
Za rostoucím dluhem obyvatel stojí nadále především úvěry na bydlení. Dlouhodobý dluh, tedy dluh z hypoték a stavebního spoření, vzrostl meziročně o 150 miliard korun. Zároveň se mírně zvýšil počet klientů s dlouhodobým dluhem.
„V posledních měsících se hovoří o poklesu zájmu o hypoteční úvěry, který způsobila přísnější regulace České národní banky či rostoucí ceny nemovitostí. Pokud se však podíváme na všechny typy úvěrů na bydlení, zjistíme, že tato regulace trh jako celek ovlivnila zatím méně, než se původně čekalo. Počet lidí s dlouhodobým dluhem rostl i v posledním čtvrtletí 2018 a nezpomalil ani růst celkového dlouhodobého dluhu,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Dluhy ohrožené nesplácením se snížily
Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky úvěru nebo který byl prohlášen za ihned splatný, klesl ke konci roku 2018 o 11,6 procenta. Objem dlouhodobého ohroženého dluhu se snížil o 1,7 miliardy korun, zatímco objem krátkodobého ohroženého dluhu o 2,8 miliardy korun.
Průměrná splátka úvěrů na jednoho klienta činila na konci roku 7 565 korun a dosahovala tak téměř čtvrtiny průměrné měsíční hrubé mzdy.
„Až do roku 2015, kdy tento poměr dosahoval 27,5 procenta, se průměrná splátka zvyšovala rychleji než průměrná mzda. Během posledních tří let však klesl tento poměr téměř o čtyři procentní body, což lze vysvětlit zejména rychlejším růstem mezd oproti tempu růstu zadlužení. Zároveň v období historicky nejnižších úrokových sazeb klesla řadě lidí měsíční splátka až o několik tisíc korun měsíčně,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Téměř polovina ze tří milionů klientů bank a nebankovních finančních institucí měla na konci roku 2018 jednu úvěrovou smlouvu. Tři a více úvěrových smluv mělo 26 procent klientů, z toho 6,5 procenta lidí mělo pět a více otevřených smluv. S rostoucím počtem úvěrových smluv se zvyšuje riziko, že se lidé dostanou do problémů se splácením.
Banky a další finanční instituce loni vyřídily kladně téměř 60 procent žádostí o úvěr. Téměř 27 procent žádostí bylo s největší pravděpodobností odmítnuto z důvodu špatné platební morálky žadatele a sedmina žádostí byla zamítnuta, přestože žadatel všechny své závazky řádně splácel. Důvodem je nejčastěji to, že další úvěr by rozpočet žadatele zatížil natolik, že by se mohl dostat do problémů se splácením.
