Češi nejsou v hádkách o vyznamenání sami. Fico prosadil „truc medaili“, Poláci vynechávají nepohodlné

O tom, kdo dostane státní vyznamenání, rozhoduje na Slovensku výlučně prezident. Návrhy mu předkládá komise, parlament nebo vláda, konečný seznam je ale na vůli hlavy státu. Nejvyšší poctou je Řád Bílého dvojkříže nebo Řád Ľudovíta Štúra za zásluhy o rozvoj demokracie, svobody a lidských práv.

Vyznamenání se udělují u příležitosti oslavy slovenské nezávislosti. I když se Československo rozdělilo 1. ledna 1993, slavnostní ceremoniál se tradičně koná až o několik dní později – například v roce 2016 to bylo až 7. ledna. Současnou prezidentku Zuzanu Čaputovou rozdávání řádů čeká poprvé za deset týdnů.

I na Slovensku udělování poznamenávají občasné spory. Seznam vyznamenaných totiž většinou odráží politické přesvědčení hlavy státu. Za výběr před dvěma lety kritizoval prezidenta Andreje Kisku tehdejší premiér Robert Fico. Společně s předsedou parlamentu vyhrožoval, že na udílení vyznamenávání na protest nedorazí.

„Ať se na mě nikdo nezlobí, ale některá jména mě mimořádně rozčílila. Ale to je věc prezidenta, může si vybrat, koho chce. Mrzí mě ale, že neakceptoval ani jeden návrh ze strany vlády,” prohlásil tehdy Fico. Kiska podle něj odmítl vyznamenávat za organizaci slovenského předsednictví v EU. Ještě o rok dřív Fico nešel na protest na státní recepci.

Ficova vládní koalice si dokonce prosadila vlastní „truc vyznamenání”, a sice státní ceny Alexandera Dubčeka a Jozefa Miloslava Hurbana. Kdo je dostane, záleží na vůli vlády a předsedy parlamentu. Kiska zákon považoval za obcházení jeho ústavních pravomocí a vetoval jej, poslanci ho ale přehlasovali.

„Své lidi” v minulosti vyznamenávala vláda Vladimíra Mečiara. Řád Andreje Hlinky za zásluhy při vzniku Slovenska navrhla udělit například pozdějšímu prezidentovi Ivanu Gašparovičovi.

Ten během svého desetiletého působení v prezidentském paláci vyznamenal i kontroverzní osobnosti. Řád Bílého dvojkříže od něj v listopadu 2007 dostal tehdejší kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, který s titulem vůdce národa vládl v zemi pevnou rukou od roku 1989.

Gašparovič vyznamenal také Eugena Rónaye, kterého komunistická Státní bezpečnost (StB) vedla jako svého agenta. Prezident o tom prý nevěděl. Ocenění dal také bývalému plukovníkovi komunistické pohraniční stráže nebo svému bývalému kolegovi z právnické fakulty, který čelil nařčení ze sexuálního obtěžování studentek.

Předchůdce Gašparoviče Rudolf Schuster zase vyznamenal v roce 2004 Jána Slotu. Politik nacionalistické Slovenské národní strany měl už v té době na kontě několik opileckých excesů a urážek na adresu Maďarů a Romů.

V Polsku se vyznamenání udělují o dva týdny později než v Česku. Ku příležitosti svátku nezávislosti je hlava státu uděluje při slavnostním ceremoniálu ve varšavském Prezidentském paláci. Řády se rozdávají i na státní svátek 3. května, kdy si země připomíná Den ústavy.

Ten, kdo o vyznamenáních v Polsku rozhoduje, je stejně jako na Slovensku prezident. Nejvýznamnějším a nejstarším vyznamenáním je Řád Bílého orla. Když v roce 1992 došlo k jeho obnově, vynechal se řádový řetěz, který by v nové demokratické republice příliš připomínal monarchistické prvky. Právo nosit ho měli v polské historii králové a v meziválečném období i prezident. Bohatě zdobený klenot z 18. století by se teď mohl na ramena hlavy státu vrátit.

Letos v létě se v Senátu objevila petice, která navrhuje tradici s řetězem obnovit. Prezidentská kancelář je pro, rozhodovat už ale budou nově zvolení senátoři. Mezi nimi už nemá vládnoucí strana (tedy i Dudova) většinu.

Jména, která prezident vybere – sám, nebo na návrh vlády a dalších orgánů – hodnotí speciální pětičlenný výbor z řad nositelů řádu. Členy vybírá a na pět let jmenuje prezident. Právě i kvůli tomu mívá Řád Bílého orla politickou pachuť. Prezident totiž nezřídka uděluje řády a vybírá členy výboru podle své názorové linie.

Není ale výjimkou, že členové na protest proti prezidentovu rozhodnutí odchází. V listopadu 2015 rezignoval na členství historik a někdejší disident Aleksander Hall, nesouhlasil totiž s abolicí, kterou Andrzej Duda udělil politikovi strany Právo a spravedlnost – dnešnímu ministrovi vnitra a koordinátorovi tajných služeb Mariuszovi Kamińskému.

Před devíti lety zas rezignovali dva členové výboru kvůli rozhodnutí tehdejšího prezidenta Bronisława Komorowského o vyznamenání bývalého disidenta a dlouholetého šéfredaktora liberálně-levicového deníku Gazeta Wyborcza Adama Michnika. Členům vadilo, že s nimi prezident nominaci neprobral.

Michnikovo jméno naopak v roce 2008 opomenul tehdejší konzervativní prezident Lech Kaczyński, když vyznamenal účastníky studentských stávek v roce 1968. Přitom právě Michnik byl jedním z jejich nejaktivnějších organizátorů.

Hlava státu může vyznamenání také odebrat. Současný prezident Andrzej Duda to letos udělal ve třech případech. O ocenění přišel akademik, který ve své práci opisoval, druhý muž pak kvůli trestné činnosti. Vyznamenání musel vrátit také katolický kněz z Lublinu, který měl sexuálně obtěžovat dítě.