Článek
Změna je to patrná nejen pro experty, kteří zkoumají poměry ve firmách.
Češi se začali v práci chovat jinak, alespoň pokud jde o jejich šéfa. Přestali se bát, což nejpravděpodobněji souvisí s tím, že hlad po zaměstnancích je obrovský a oni vědí, že po konfliktu nebo při dlouhodobé nespokojenosti mají kam odejít.
Za poslední půlrok změnil zaměstnavatele každý pátý Čech, dokonce o malinko víc (20,5 %). Odešli za lepší nabídkou, ale hlavním trendem podle výzkumnice Lindy Pickové z Randstadu je nespokojenost se současným zaměstnavatelem. Především se šéfem v jejich firmě.
„Stále častěji se objevuje i důvod změny zaměstnání nespokojenost s vedením v současné společnosti. Z toho se formuje problém, kterým je nefunkční leadership,“ uvedla Picková v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Tento trend je podle ní stále patrnější u zkušenějších a starších lidí, což opět evokuje představu typické situace: věkově starší pracovník dostane mladého, ambiciózního šéfa, který ale nemá takové zkušenosti.
Pokud situace na pracovišti dospěje do takové fáze, žádný firemní benefit to už nespraví. „Benefit je zajímavý prvních pár měsíců, pak se z toho stává samozřejmost. Jde tedy stále více o to, jak se daná firma chová k zaměstnancům a jak udržuje jeho spokojenost.“
Více než pětina lidí si dle průzkumu aktuálně jinou práci buď aktivně hledá (6,9 %) nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží (15,3 %). Se svým stávajícím zaměstnavatelem je spokojeno pouze 65 procent zaměstnanců.
Nejaktivněji hledají nové zaměstnání ženy ve věkové kategorii 35–44 let (14 %) a muži ve věkové kategorii 25–34 let (9 %). „Ženy, které hledají novou práci, jsou nejčastěji matky od rodin. Zajímají je zejména ty nabídky, které umožňují časovou flexibilitu. U kancelářských profesí je částečná práce z domu či pružná pracovní doba již poměrně etablovaná. V ostatních oborech však nabídka flexibility, ať už jde o zkrácené úvazky, či možnost upravit si pracovní dobu, stále pokulhává,“ vysvětluje Alžběta Honsová z Randstadu.
Současné přesuny zaměstnanců, které se pohybují kolem sedmi procent, představují vlastně nový stav. „Zaměstnanci necítí strach měnit zaměstnání, což roztáčí kola fluktuace,“ uvádí Picková. Podle ní se v roce 2020 nějaká vlna propouštění nechystá.
Co však do podoby trhu práce bude promlouvat stále silněji, je automatizace. „Nejen ve výrobě, ale do budoucna i v administrativě a financích očekáváme, že automatizace bude do jisté míry měnit pracovní trh,“ dodává. Pracovníky na některých pozicích už tak brzy může nahradit software.
