Češi lžou a spikli se s Němci, tvrdí Poláci. Praha chce dál jednat

„Tím, že Češi odmítli naši velkorysou nabídku, ukázali, že jim nezáleží na jejich občanech, ale na něčem jiném. Možná na německých zájmech,“ prohlásil v pondělí ráno ve vysílání rádia RMF FM polský europoslanec Zbigniew Kuźmiuk. Podobně se na adresu Prahy a zároveň i Berlína vyjádřil i Kuźmikův stranický kolega z Práva a spravedlnosti (PiS) Jacek Saryusz-Wolski.

Europoslanec, kterého před lety prosazovala strana PiS na místo předsedy Evropské rady, v katolické televizi Trwam o víkendu tvrdil, že „není vyloučené, že Češi ve sporu o Turów plní jen vůli někoho jiného“. „Víme, že právní kancelář, která pracuje pro českou stranu, je německá kancelář. Víme, že ten krok má podporu saského ministra životního prostředí a premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska,“ tvrdí konzervativec v narážce na „protipolské spiknutí“.

Politici polských vládních stran nešetří silnými výrazy na adresu Prahy (a také Berlína a Bruselu) už delší dobu a opět zostřili rétoriku minulý týden. Poté, co ve čtvrtek v noci polská delegace po nezdaru rozhovorů odjela z Prahy, svalují obě strany vinu na sebe navzájem a polská a česká verze o důvodech konce vyjednávání o polském hnědouhelném dole Turów se diametrálně liší.

Zástupci českého vyjednávacího týmu tvrdí, že je smlouva s Polskem připravená k podpisu a nepřijatelný je jen polský návrh na to, aby dohoda trvala pouhé dva roky. „Pokud by byla výpověď možná ve velmi krátké době, tak všechno to, co jsme dojednali, ztrácí smysl,“ prohlásil v pátek ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.

Naopak náměstek polského ministerstva zahraničí už v noci z čtvrtka na pátek řekl, že se „Češi začali chovat zcela iracionálně“. „Týkalo se to očekávání zcela odtrženého od mezinárodní praxe, aby v dohodě byla klauzule, která by znemožňovala její vypovězení po mnoho let. To je naprosto neslýchané v mezinárodní praxi,“ tvrdil Paweł Jabłoński.

Takové výroky vyprovokovaly k reakci šéfa české diplomacie Jakuba Kulhánka z ČSSD, který se k věci vyjádřil na Twitteru: „Jednání o Turówu jsou zdlouhavá, vždy jsme ctili důvěrnost jednání. Teď prý jednáme iracionálně – to musím odmítnout! Polsko přišlo na poslední chvíli s požadavkem, aby dohoda platila jen 2 roky. V dole Turów se má ale těžit 22 let! Musíme logicky usilovat o více než 2 roky.“

Kulhánkův tweet spustil další lavinu polských reakcí. Hned v pátek se k němu vyjádřil polský ministr klimatu Michał Kurtyka, podle kterého jde o českou politickou kalkulaci a protahování „divadla“.

Celou sérii tweetů pak Kulhánkovi „věnoval“ už zmíněný náměstek Jabłoński. Český ministr podle něj o důvodech krachu jednání lže. „Nemáme ve zvyku prozrazovat obsah jednání, ale protože český ministr zahraničí neříká pravdu, jsme k tomu donuceni,“ tvrdí politik. V českém překladu jeho vyjádření zveřejnil účet polského velvyslanectví v Praze.

„Nenabídli jsme smlouvu na 2 roky. Naše nabídka je smlouvou platnou do ukončení těžební činnosti, s možností ukončení – v případě jejího zneužití jednou ze stran,“ tvrdí dál Jabłoński. V podobném duchu se vyjádřil i v rozhovoru pro polský provládní server WPolityce.pl.

O polském požadavku na dva roky ale na české straně informoval kromě ministrů Brabce a Kulhánka i liberecký hejtman Martin Půta ze STAN a zdroje Seznam Zpráv z vyjednávacího týmu.

Česká diplomacie polské nařčení ze lži komentuje zdrženlivě. „Co se týče mediálních reakcí v Polsku, vnímáme je jako vzkazy polské veřejnosti a součást vnitropolitického soupeření. Hlavním záměrem české diplomacie i Ministerstva životního prostředí bylo vždy chránit zájmy českých občanů žijících v blízkosti hnědouhelného dolu Turów a zejména jejich právo na přístup k vodě,“ napsala redakci v pondělí odpoledne mluvčí rezortu Eva Davidová.

Dopady sporu o důl na důvěru v česko-polských vztazích jsme popsali už v pátek. Polský novinář serveru Deutsche Welle Marek Aurelius Pędziwol řekl, že Varšava teď hledá páky na Česko, což může vyústit v další sousedské spory a případně až v nepřipuštění českých firem ke státním zakázkám.

V Polsku se tématu v pondělí věnuje deník Rzeczpospolita v článku „Spor o Turów. Češi přestali věřit Polsku“. Noviny připomínají, že Česko Polsku nedůvěřuje a za případné porušení vzájemné dohody požadují obří penále 500 milionů eur. Už teď má na základě českého návrhu Varšava platit do unijního rozpočtu půl milionu eur denně, tedy 12,7 milionů korun. Polsko ale podle vyjádření polských politiků pokutu dosud neplatí.

Penále vyměřil v září unijní soud za to, že polská vláda nerespektuje předběžné opatření soudu z května, které přikazuje „bezodkladné pozastavení těžby“ v Turówě. Od 20. září už činí pokuta v přepočtu bezmála 190 milionů korun. Peníze má Varšava platit do unijního rozpočtu, a pokud nezaplatí, měly by se odečíst od prostředků určených jako dotace pro Polsko.

Podle Hospodářských novin stojí za krachem jednání obavy premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO z negativních reakcí ochránců životního prostředí na vyjednaný kompromis. Deník se odkazuje na zdroj „blízký vyjednávání“. Zdroje Seznam Zpráv naopak hovoří o tom, že polská strana chtěla měnit vyjednané podmínky na poslední chvíli.

Ekologické organizace jako Greenpeace nebo Frank Bold už ve čtvrtek označily rychlé uzavření utajované dohody za skandální a nevýhodné pro českou krajinu a obyvatele příhraničí. Ředitel Frank Bolda Pavel Franc mluví dokonce o „mnichovské dohodě“.

Hospodářské noviny upozorňují, že se polská strana obává výsledků českých parlamentních voleb, respektive možného dlouhého sestavování nové české vlády. První soudní jednání o české žalobě na Polsko je naplánováno u Soudního dvora EU v Lucembursku na začátek listopadu. Do té doby plánovala česká strana využít své silné vyjednávací pozice a dohodu uzavřít.

Spor má paralyzující vliv i na Visegrádskou skupinu a oslabuje tak pozici Polska na mezinárodní scéně. Střet Varšavy s Bruselem kvůli polskému porušování zásad právního státu totiž znovu nabírá obrátky a zemi hrozí stopka výplaty prostředků z unijního Fondu obnovy, ale i unijních peněz obecně.

Rzeczpospolita připomíná, že polské diplomacii se v poslední době nedaří udržovat dobré vztahy se spojenci. Z poslední doby je to například výrazné ochlazení vztahů se Spojenými státy. Polští konzervativci totiž sázeli na výhru Donalda Trumpa a u administrativy prezidenta Joea Bidena narazili. Polský prezident Andrzej Duda také nedávno bojkotoval rozlukovou cestu německé kancléřky Angely Merkelové do Varšavy a polská vláda s obavami hledí na rodící se německou koalici pod vedením levicových sociálních demokratů a za účasti Zelených.

Podobně jako Česko se teď Polsko chová ve vztahu k Velké Británii. Zatímco český ministr zahraničí Kulhánek si předvolal britského velvyslance v Česku kvůli urážkám českých dětí v médiích a na internetu po fotbalovém utkání Sparty Praha s Glasgow Rangers, polské ministerstvo stejný krok podniklo kvůli zadržení a deportaci polského radikálně pravicového publicisty Rafała Ziemkiewicze z letiště Heathrow.

Pozici Česka na druhou stranu může oslabit aktuální aféra premiéra Andreje Babiše ohledně nákupu nemovitostí ve Francii. Zpráva o Panama Papers se v polských médiích a na sociálních sítích zmiňuje i právě v souvislosti s českými požadavky ohledně Turówa.

Kdy budou jednání o Turówě pokračovat, není jasné. Předsedkyně polského Sejmu Elżbieta Witková z PiS nicméně v neděli řekla, že se musí počkat na výsledek českých voleb a zároveň zopakovala teorii, že je spor o Turów nástrojem české předvolební kampaně.

Mluvčí české diplomacie Eva Davidová v odpovědi na dotaz Seznam Zpráv napsala, že stále věří v dohodu. „Stále jsme připraveni jednat a věříme, že se nám podaří dosáhnout kýžené dohody. (…) Česká strana byla po celou dobu jednání velmi konstruktivní a aktivně přinášela návrhy řešení,“ sdělila mluvčí.