Článek
Státnímu aparátu nejvíce věří Slováci, podle autorů výzkumu však může jít o euforii způsobenou důvěrou v novou prezidentku i povolební optimismus. Slováci se však zároveň nejvíce bojí zdravotních dopadů a opatření vyhlášených v souvislosti s šířením viru. Ze sledovaných národů jsou také nejvíce pesimističtí ohledně budoucího vývoje a průběhu pandemie. Naopak Češi do budoucnosti koukají s optimismem, mají také největší osobní zkušenost s výskytem viru ve svém okolí.
Vysvětlivky jednotlivých hodnocení
Index paniky: počítá se z intenzity obav ze zdravotních dopadů na respondenty i jejich blízké. Jsou v něm zahrnuty i obavy z množství opatřeních přijatých ve snaze zabránit šíření viru.
Index důvěry ve státní aparát: představuje velikost důvěry v představitele státu a státní instituce v aktuální situaci. Počítá se z míry vyjádření důvěry v opatření vlády proti šíření viru a subjektivního hodnocení jejich účinnosti.
Index pesimismu: vyjadřuje optimismus, či pesimismus lidí při odhadování budoucího vývoje a průběhu pandemie. Vychází z názorů respondentů na možný vývoj pandemie a ekonomických dopadů na ně, jejich rodinu a práci.
Index dopadů: ukazuje reálný dopad současné situace na obyvatele. Kombinuje míru inflačních dopadů zrušených akcí, dovolených či nákupů dezinfekčních pomůcek a potravin. Vyjadřuje také míru dopadů opatření státu na každodenní život občanů.
Míra zkušenosti: popisuje, jakou mají lidé osobní zkušenost s výskytem nemoci v blízkém okolí. Jedná se o míru incidence v okolí dotazovaných či jich samotných.
Celou průběžnou studii je možné sledovat také na stránkách National Pandemic Alarm.
