Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
V celosvětovém měřítku se Češi ve srovnávacím testu znalosti angličtiny letos umístili na 27. místě, což je o šest pozic horší výsledek než před rokem. Vyplývá to z dat největší soukromé vzdělávací instituce na světě Education First.
Jde o největší propad v Evropě a zároveň je znalost angličtiny Čechů na starém kontinentu pátá nejhorší. Hůře dopadli už jen Francouzi, Italové, Španělé a Ukrajinci. Česko oproti loňsku předběhli například Slováci, Bulhaři či Řekové.
I tak bylo Česko s výsledkem 563 bodů zařazeno mezi země s vysokou úrovní angličtiny. Španělsko, Itálie a Ukrajina však už spadají mezi země s průměrnou úrovní jazyka.
Nejlepších výsledků dosáhli mladí Češi ve věku 21-25 let. Do 40 let je počet bodů velmi vyrovnaný. Od této hranice však úroveň jazyka klesá. Podle mezinárodních výsledků se však ukazuje, že starší dospělí se zlepšují, a to nejvýrazněji ze všech věkových kategorií. Třikrát více než mladí lidé se letos zlepšili třicátníci.
„Tento trend jde proti zažité představě, že jazyky se snadno učí jen mladí lidé a že od určitého věku je pokrok nemožný. Pokud mají dospělí lidé dostatečnou motivaci, sociální nebo ekonomickou, a pravidelně zažívají praktické situace, kde jsou s jazykem konfrontováni, mohou své jazykové znalosti a dovednosti významně zlepšit v jakémkoliv věku,“ popisuje Veronika Valčíková, country manager pro Českou republiku z Education First.
Češi zařazení do vysoké úrovně angličtiny by měli bez problémů zvládat připravit pracovní prezentaci, rozumět televizní show v originálu či přečíst noviny.
Lidé s velmi vysokou úrovní angličtiny by měli umět přečíst složitější texty včetně smluv a používat formu jazyka odpovídající společenské situaci, v níž se zrovna nacházejí. Zároveň mají rozeznat rozdíly mezi obchodní angličtinou, formální a přátelsky uvolněnou.
Po více než deseti letech výzkumu můžeme s jistotou potvrdit souvislost mezi znalostí angličtiny a životní úrovní obyvatelstva. Čím lepší angličtina, tím lepší podmínky pro život.
Zatímco lidé ze zemí s průměrnou angličtinou dokážou psát e-maily, účastnit se jednodušších pracovních schůzek a měli by rozumět textům písní.
„Po více než deseti letech výzkumu můžeme s jistotou potvrdit souvislost mezi znalostí angličtiny a životní úrovní obyvatelstva. Čím lepší angličtina, tím lepší podmínky pro život,“ shrnuje Valčíková.
Znalost anglického jazyka je stále víc důležitá při hledání zaměstnání. Obecně platí, že čím lepší pracovní pozice, na kterou se člověk hlásí, tím vyšší úroveň potřebuje. Angličtina je také klíčovým předpokladem pro sdílení vědeckých, technologických a obchodních inovací.
„Díky angličtině se můžeme nejen setkávat se zahraničními kolegy i sledovat Netflix, ale také porozumět společným výzvám lidstva a spolupracovat na řešeních od klimatické krize po udržení míru,“ dodává Valčíková.
Kromě jazykových kurzů odborníci pro zlepšení jazykové úrovně doporučují integrovat angličtinu do každodenních činností.
„V pojetí tradičního českého vzdělávacího systému ani není možné, aby ze škol vycházeli již hotoví mluvčí angličtiny. Výuka nabízí určité vodítko, jak k jazyku přistupovat komplexně,“ říká předseda správní rady gymnázia a základní školy PORG Martin Roman.
„Pro osvojení si angličtiny na nejvyšších jazykových úrovních je nutná součinnost ze strany žáka či studenta, a to zařazením angličtiny do každodenního života. Nemluvíme o cvičení gramatických úloh, ale o běžných činnostech, které přirozeně rozvíjí znalost jazyka a výrazně pomáhají k jeho zdokonalení,“ dodává Roman.
Celosvětového srovnávacího testu se zúčastnilo 2,2 milionu lidí ze 112 zemí světa, kde angličtina není rodným jazykem. Společnost Education First zaměstnává přes 43 tisíc lidí a provozuje 500 jazykových škol po celém světě.
