Češi jsou jako Němci. Nakupují opatrně, počítají s další vlnou

Příprava na další vlnu pandemie. Tak se zjednodušeně dají popsat nové nákupní zvyklosti českého zákazníka.

Opožděnou spotřebu Češi ještě nezačali dohánět, proto jejich útrata v červenci překročila úroveň předkrizového roku 2019 reálně o jediné procento. V časech před krizí rostl maloobchodní obrat meziročně obvykle o pět procent.

Data Českého statistického úřadu zároveň ukazují, v čem je zádrhel. Tuzemští spotřebitelé byli během krize zavřeni doma, proto nakupují přednostně za tím účelem, aby svůj domov lépe vybavili.

Útrata za vybavení domácností příliš nepoklesla ani v měsících při jarní vlně koronavirové pandemie, po jejím odchodu však vyrostla v průměru o 15 procent. Ještě lepší obrat zaznamenaly obchody s elektronikou a telekomunikační technikou, protože lidé zjistili, jak na její kvalitě záleží každodenní provoz rodiny.

Vyšší tržby zaznamenaly ještě drogerie, jejichž sortiment rovněž souvisí s domácností.

Omezení společenského života naopak spotřebitele naučilo, že není třeba potvrzovat svůj status nákupem automobilů a nového oblečení. Obrat prodejců v těchto oborech proto poklesl proti červenci 2019 o desetinu.

Nechuť utrácet v nejisté době potvrzují služby, které v některých případech zaostávají za předkrizovým obdobím nadále o desítky procent.

Také v měsících, kdy vláda omezila opatření proti koronaviru, utržily hospody o deset procent méně než v roce 2019.

Hoteliéři a kadeřnice nadále odepisují třetinu tržeb, cestovky skoro dvě třetiny. Propad služeb dokazuje, že tuzemské rodiny omezily svou obvyklou poptávku ve prospěch svépomoci, případně nabídce služeb známých nebo na černém trhu. Nemusí to být navždy.

„V každém případě je už nyní zřejmé, že služby budou motorem ekonomiky ve druhé polovině roku, kdy by se růst HDP mohl díky nim dostat ke čtyřem procentům,“ věří na zlepšení Petr Dufek z ČSOB.

Svou opatrností se Češi liší zvláště od některých postkomunistických zemí. Nákupy z peněz ušetřených během krize zvýšily podle Eurostatu obrat maloobchodu o víc než deset procent proti roku 2019 v Rumunsku, Polsku a Pobaltí.

Naopak obdobnou opatrnost jako Češi osvědčují Rakušané a Němci.